Na Islandu připravují projekt zachycení a uložení až 4000 tun oxidu uhličitého pod zem
Na Islandu připravují nový projekt na zachycení a uložení až 4000 tun oxidu uhličitého pod zem každý rok. Díky speciální technologii napodobující přirozené přírodní procesy by se měl do dvou let přeměnit v kámen.
Společnosti Climeworks a Carbfix podepsaly dohodu o použití svých technologií na zachycování a trvalé uložení oxidu uhličitého ze vzduchu. Ročně by tak jejich technologie měla pomoci zachytit až 4000 tun oxidu uhličitého, který je ve velkém množství produkován spalováním fosilních paliv lidstvem.
Nový projekt, který je financován i z evropských dotačních programů chtějí společnosti postavit na Islandu a využijí k tomu i partnerství s provozovatelem místní geotermální elektrárny ON Power. Díky němu budou bez dalších emisí provozovat speciální zařízení, které oxid uhličitý zachycuje.
Zachycený oxid uhličitý se uloží do země a přemění v kámen během dvou let
Zařízení vyvíjené společností Climeworks umí zachycovat oxid uhličitý přímo ze vzduchu a následně jej recyklovat a použít jako surovinu pro výrobu paliva či jej ze vzduchu odstranit a následně bezpečně uložit.
A právě k tomu poslouží technologie partnerské společnosti Carbfix, ta
totiž vymyslela způsob jak napodobit přirozené přírodní
procesy a zachycený oxid uhličitý za méně než dva roky
přeměnit v kámen. Díky tomu je možné snížit obsah
CO2 v atmosféře a tím i pomoci ke zmírnění dopadů
globálního oteplování.
Modulární kolektory na zachycování CO2 lze stavět v různých velikostech
Výhoda systému, který nabízí společnost Climeworks je v jeho modulárnosti, lze jej tedy celkem snadno stavět v různých velikostech pouze poskládáním „beden“ s technologiemi k sobě. Při pohonu obnovitelnými zdroji energie pak nedochází k žádným dalším emisím a stroj je tak uhlíkově neutrální.
Stroje dokáží nasáváním vzduchu a jeho vypouštěním po odstranění
potřebných částic zachytit až 90 procent oxidu
uhličitého, mají tedy velkou efektivitu. Právě využití těchto
technologií, by mohlo při dalším rozšiřování pomoci v plnění
dohody dané na Pařížské konferenci o změnách klimatu. Ta
stanovuje, že by státy měli přijmout taková opatření, která zabrání
růstu globálních teplot výrazně pod 2° Celsia ve
srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Ideálně by ale teploty
neměly překročit ani 1,5°C.
Vědci vymýšlejí i další způsoby jak se „zbavit“ oxidu uhličitého
Jelikož je CO2 plynem, který se nejvíce podílí na globálním oteplování právě díky jeho enormní produkci lidstvem při spalování fosilních paliv, ale i uvolňováním při kácení deštných pralesů vymýšlejí vědci stále nové způsoby, jak jej zachytit a přeměnit na další energie či se ho „zbavit“ právě trvalým uložením.
Nedávno tak skupina vědců z americké Národní laboratoře Argonne přišla
na další způsob jeho využití a to přeměnou
na etanol, který může být dále využit jako palivo nejen pro
automobily. Impulsem k této technologii bylo vynalezení nového
katalyzátoru, který tuto přeměnu zvládne až s 90 procentní
účinností.
Oxidu uhličitému konkuruje metan, ten má dopad na oteplování ještě vyšší
Vědci si dlouhodobě uvědomují velký vliv oxidu uhličitého na globální oteplování a tak v posledních letech dochází k poklesu jeho emisí do atmosféry díky dokonalejšímu spalování ale i lepším filtrům v uhelných elektrárnách.
Jak ale dochází k poklesu emisí CO2, roste naopak
množství vypouštěného metanu. Ten je sice v atmosféře oproti
oxidu uhličitému zastoupen pouze v malém množství, jeho účinky na
ohřívání planety jsou ale mnohem vyšší. Jak upozornil
tým vědců, mohou být emise metanu, který vzniká hlavně
v zemědělství ještě větším problémem než zmíněný
CO2.
