Současná omezení pro snižování emisí v EU stále nejsou dost tvrdá, Evropská komise chce přitvrdit
Zákaz spalovacích motorů, ukončení provozu plynových kotlů, přechod na vodík a obnovitelné zdroje. Právě to jsou dnes témata, která stále více rezonují v médiích, mezi politickými špičkami EU i mezi firmami a domácnostmi. Podle vědců jsou ale současná opatření na „záchranu“ klimatu stále nedostatečná a bude tak nutné přitvrdit. Ono přitvrzení by měl obsahovat už nový plán pro rok 2040, který ukáže Evropská komise.
Klimatická krize nepolevuje, ale spíše naopak. Růst globálních teplot v minulém roce dosáhl rekordních čísel a vědci se tak obávají, že už jsme za hranicí nárůstu teploty o 1,5 °C oproti předindustriální éře. V souladu s tím je tak nutné pokračovat a možná ještě výrazně přitvrdit v plánu na snižování emisí skleníkových plynů. Právě proto nyní Evropská komise představuje nové cíle do roku 2040, které by měly pomoci v unii snížit emise do roku 2040 o 90 %. Půjde tak pravděpodobně o další tvrdá opatření.
Už v současnosti přitom existují plány pro roky 2030 a 2050, které by měly být ve znamení drastických přeměn energetiky, průmyslu a dalších odvětví. Ve velkém by tak mělo dojít na obnovitelné zdroje energie, využití vodíku, ale i třeba rozšíření elektromobilů a infrastruktury pro jejich provoz a dobíjení nejen v osobní, ale i nákladní dopravě.
„V honbě za zelenější budoucností“ si přitom Evropská unie již stanovila odvážný cíl: do roku 2030 snížit emise CO2 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a následně dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Srdcem této ekologické přeměny je legislativní balíček „Fit for 55“, vystavěný na základech takzvaného Green Dealu. Strategie obepíná klíčové sektory – od energetiky přes dopravu a průmysl až po zemědělství. Nicméně, v současném představení cílů EU figurují i bílá místa: chybí totiž konkrétní milník právě pro rok 2040.
Vědecký poradní výbor EU pro změnu klimatu však přináší jasno. Po pečlivé analýze tří scénářů pro rok 2040 uzrála jediná možnost, která nekompromituje závazky Pařížské dohody: snížení emisí o 90 až 95 procent. Výbor varuje, že jakákoli prodleva v akčních krocích povede k nevratným a potenciálně katastrofálním změnám, jež budou mít vliv na životy miliard lidí i všechny světové ekonomiky.
Německo, největší ekonomika EU tak společně s dalšími deseti státy vyzývá Evropskou komisi, aby s opatřeními neváhala. Mocným poselstvím je výzva k domácí odpovědnosti a příkladnosti. Ačkoliv balíček Fit for 55 představuje silnou zbraň v boji proti klimatickým změnám, vědci apelují na nutnost dalších kroků.
Jisté tedy zůstává, že EU v příštích letech bude muset přijmout výrazně tvrdší opatření, která by měla klima stabilizovat oproti těm, s kterými se počítá v současnosti.
