Extrémní horka ročně zabijí téměř půl milionu lidí. Nejhorší situace je v Evropě, varuje Světová zdravotnická organizace
Stále extrémnější letní teploty podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stojí ročně za úmrtím téměř půl milionu lidí. Nejhorší situace je přitom v Evropě, která se oproti ostatním kontinentům ohřívá výrazně rychleji. Podle WHO je potřeba rychle jednat a ochránit ohrožené obyvatele.
Extrémní vedro v Evropě ročně stojí za úmrtím asi 175 tisíc lidí. Ve čtvrtek o tom informovala Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO). Evropské země jsou na tom navíc podle WHO výrazně hůř než jiné státy, region totiž zaznamenává rychlejší nárůst teplot, než je tomu ve zbytku světa.
Podle WHO z přibližně 489 000 úmrtí souvisejících s horkem, které organizace každoročně zaznamenala v letech 2000 až 2019, připadá na Evropu 36 procent, což představuje průměrně 176 040 úmrtí ročně. „Lidé platí nejvyšší cenu,” uvedl Hans Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.
Teploty v Evropě rostou přibližně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Evropský region WHO zahrnuje 53 zemí, včetně několika ve Střední Asii. Tento dramatický nárůst teplot je spojen s výrazným nárůstem úmrtnosti. Podle WHO došlo za poslední dvě desetiletí k 30 procentnímu nárůstu úmrtnosti v důsledku horka.
Teplotní extrémy mají závažné důsledky pro lidské zdraví. Hans Kluge zdůraznil, že teplotní extrémy zhoršují chronické stavy, včetně kardiovaskulárních, respiračních a cerebrovaskulárních onemocnění, duševního zdraví a stavů souvisejících s cukrovkou. Starší lidé a těhotné ženy jsou obzvláště zranitelní vůči těmto teplotním extrémům, které pro ně představují další zdravotní zátěž.
WHO také upozornila na fenomén „tepelného stresu” – stav, kdy lidské tělo již není schopno udržet si optimální teplotu. Tepelný stres je hlavní příčinou úmrtí souvisejících s klimatem v regionu. Očekává se, že počet úmrtí souvisejících s horkem v nadcházejících letech v důsledku globálního oteplování ještě výrazně stoupne.
Už 25. července přitom generální tajemník OSN Antonio Guterres varoval, že lidstvo trpí „epidemií extrémních veder“. Opět tak apeloval na nutnost přijmout opatření, která by dopady vln veder zesilovaných klimatickou změnou dokázala alespoň částečně řešit.
Vzhledem k těmto znepokojivým statistikám a prognózám je zřejmé, že je nutné přijmout komplexní opatření na ochranu obyvatelstva. To zahrnuje nejen preventivní zdravotní péči a informování veřejnosti o rizicích spojených s extrémním vedrem, ale také dlouhodobé strategie zaměřené na zmírnění změn klimatu.
