Odborníci varují: Tuto kombinaci potravin nikdy nedávejte do mikrovlnky. Ohřevem se z ní stává jed
Mikrovlnka je rychlé a pohodlné řešení, jak si ohřát jídlo z předchozího dne. Ne vždy je to ale bezpečné. Některé potraviny mohou při opakovaném zahřívání měnit svou chemickou strukturu a vytvářet látky, které tělu zrovna neprospívají.
Pohodlnost nás často vede k tomu, že naházíme všechno, co doma zbylo, na talíř a vložíme do mikrovlnky. Jenže u některých potravin, kde se mísí různé druhy látek, se mohou ohřevem tvořit sloučeniny, které jsou pro tělo škodlivé. Nejde o žádný poplach ani zákaz používání mikrovlnky jako takové, ale o znalost toho, co do ní nepatří.
Opakovaný ohřev je u některých jídel škodlivý
Mikrovlnka ohřívá potraviny pomocí rychlých vibrací molekul vody. To vede k tomu, že se jídlo zahřívá nerovnoměrně. Někde se vytvoří vysoká teplota, jinde jídlo zůstane chladné. Není to však problém všech potravin, ale jen těch, které jsou citlivé na chemické změny. Riziko přitom nevzniká okamžitě, ale při častém opakování, kdy se potravina ohřívá a znovu chladí.
Další komplikací je samotná nádoba. Některé plastové obaly při zahřátí mohou uvolňovat ftaláty a bisfenoly. To jsou látky, které mohou negativně působit na hormonální systém. Pokud už tedy mikrovlnku používáte, je lepší ohřívat jídlo ve skle nebo keramice. To se týká hlavně hotových jídel, která si odnášíme například z restaurací – nebo si je necháváme dovézt – v plastových miskách.
Rovněž je dobré uvědomit si, že teplo v mikrovlnce může zničit některé prospěšné látky. Některé živiny, například vitaminy C nebo K, mohou být citlivé na rychlé zahřátí. Jídlo pak sice chutná podobně, ale jeho nutriční hodnota může být nižší. U zeleniny, kterou často jíme právě kvůli živinám, to může být škoda.
Špenát a další listovka
Špenát je bohatý na minerály, vitaminy a železo. To je fakt, který zná téměř každý. Co se však často neříká, je jeho poměrně vysoký obsah dusičnanů. Ty jsou samy o sobě v potravinách běžné a nemusí být nebezpečné. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy dochází k jejich přeměně na dusitany, což se může stát právě při opakovaném ohřevu.
Dusitany mohou následně reagovat s některými aminokyselinami a měnit se na nitrosaminy. A právě nitrosaminy některé studie spojují s možným zvýšeným rizikem nádorových onemocnění. Není to tedy otázka dne nebo týdne, ale dlouhodobého a nevhodného zacházení s potravinou. Riziko je vyšší také u dětí, pro které se špenát doporučuje podávat vždy čerstvě uvařený.
Pokud tedy špenát uvaříte, ideální je ho zkonzumovat rovnou. Ukládání hotového jídla s listovou zeleninou do lednice a následné zahřívání v mikrovlnce není vhodné. Platí to i pro různá zeleninová pyré, polévky nebo těstoviny se špenátem. Vždy je lepší připravit menší množství a neskladovat porce zbytečně dlouho.
Neznamená to samozřejmě, že se musíte špenátu vyhýbat. Jen musíte pamatovat na to, že teplo může změnit jeho strukturu a složení víc než je žádoucí. Zdravá potravina tak při špatném zacházení může ztrácet svou hodnotu.
Problém je i kořenová zelenina
Celer patří mezi tradiční součást české kuchyně. Dává se do vývarů, salátů nebo jako základ omáček. Také on obsahuje větší množství dusičnanů, podobně jako výše zmíněný špenát. Pokud se rozhodnete polévku nebo směs s celerem ohřát v mikrovlnce, může dojít ke stejné chemické reakci jako u listové zeleniny.
Problémem není samotná mikrovlnka, ale proces dlouhého skladování uvařeného jídla, jeho opakovaný ohřev a vysoká vlhkost uvnitř nádoby. Celer je v tomto ohledu citlivější než se může zdát. Proto má smysl ohřívat takové pokrmy raději pomalu a rovnoměrně.
Pokud máte hotový vývar nebo omáčku s celerem, ohřejte ji raději na sporáku. Trvá to delší dobu, ale způsob tepla je rovnoměrnější a méně agresivní. Tímto způsobem snížíte riziko vzniku nežádoucích reakcí.





    
            
    
            




















































