Nervozita mezi seniory: Obávají se problémů s bydlením, které řadu z nich vyženou do domova důchodců

Počet seniorů u nás navíc dlouhodobě roste, protože Česko čelí, stejně jako mnohé jiné evropské země, jasnému trendu stárnutí populace. Podle demografických odhadů má být v roce 2050 dokonce té­měř třetina naší populace starší 65 let, zatímco dnes se jedná zhruba o pětinu.

Nedostupné byty

Podle dat Delo­itte Properly In­dexu 2025 se Praha řadí mezi města s nejhorší dostupností bydlení v Evropě. Nákup nové nemovitosti tu vychází v průměru na ekvivalent 15 hrubých ročních mezd, což odpovídá zhruba 180 měsíčním výpla­tám. 

Průměrné úrokové sazby hypoték navíc taky patří mezi ty nejvyšší v Evropě a neustále rostou i ceny nájmů. Od­borníci také upozorňují, že v Česku dlouhodobě chybí kolem 100 až 150 tisíc nájemních bytů. Bytovou nouzí jsou nejvíce ohrožení mladí lidé do 18 let – a pak právě senioři.

Většinu jednočlenných domácností tvoří podle statistiky ovdovělé ženy. , ...

Mezigenerační přesuny a jednočlenné domácnosti 

Právě starší generace se často dostá­vá do pozice, kdy řeší nejen potřebu svého vlastní­ho bydlení, ale i problémy svých dětí a vnoučat. Ti čas­to kvůli drahým nemovitostem na vlastní bydlení nedosáh­nou. V některých rodinách pak přichází na řadu mezigenerační přenechávání bytů. Mladší příbuzní například mohou převzít byt rodičů či prarodičů a se­nioři pak zva­žují s ohledem na svou situaci přesun do menšího bytu nebo třeba do domo­va pro seniory. 

Trendem totiž je, že senioři čím dál častěji žijí sami a vytvářejí tak domácnosti jednotlivců. Čes­ký statistický úřad uvádí, že v roce 2021 bylo v Česku 688 tisíc domác­ností tvořených jednotlivcem v se­niorském věku nad 65 let. To je o třetinu víc než při sčítání lidu v roce 2011. Ve většině přípa­dů šlo o domácnosti nepracujících důchodců a především ovdovělých žen. Senioři tak často zůstávají ve větších bytech sami i po smrti partnera nebo odstěhování dětí, ale jejich náklady na bydlení neustále stoupají. Jejich důchody přitom novým výzvám nemusí vůbec odpovídat. Podle ČSÚ platili v roce 2023 v průměru 6 098 korun měsíčně, ale meziroční výdaje se jim zvýšily zhruba o pětinu. 

Přesun do domova je běh na dlouhou trať 

Ať už je důvodem rodinná situace, nebo neschopnost postarat se o sebe vlastními silami, domov pro seniory připadá často na řadu jako poslední řešení. Ani tady ale není situace zrovna růžová. Začínají totiž chybět místa i kvalifikovaný personál. 

Problémem bude i nedostatek kvalifikovaného personálu, který už se začíná projevovat. , ...

Například domovy pro seniory v Pra­ze už teď dostávají více žádostí, než kolik jsou schopné poskytnout míst. Čekací doba na příjem se přitom může podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana po­hybovat v průměru kolem jednoho až dvou let, pokud se ovšem nejedná o urgentní případ. Tam se potom lhůta zkracuje na několik měsíců. Obsazenost se podle magistrátu nyní pohybuje kolem 95 až 100 %. 

V současnosti je v Česku odkázáno na dlouhodobou péči zhruba 553 tisíc lidí. Do roku 2050 předpovědi ministerstev po­čítají s tím, že toto číslo ještě výrazně vyskočí, a to až na 826 tisíc. Čes­ko se tak bude muset soustředit nejen na navyšování míst v domovech pro seniory, ale také na zajištění personálu, kterého je už teď nedostatek. Jde o zdravotní sestry, pečovatele nebo pracovníky s náročnější kvalifikací potřebnou pro péči o vyšší věkové skupiny nad 75 let.