Kvůli svým autům si znepřátelili celou ulici. Sousedům došla trpělivost a obrátili se se stížností na úřady
Vzkazy za stěrači, hádky přes plot a nakonec stížnost na obecním úřadě. Jen proto, že jedna rodina parkuje v ulici tři auta a sousedé si stěžují, že kvůli nim nemají kam umístit své vozy. Může obec takovou situaci vůbec řešit, nebo mají majitelé aut na veřejné komunikaci plné právo zabrat jakákoli volná místa?
Sledovat v Google Zprávách
Ještě před několika lety šlo o klidnou rezidenční ulici, kde bylo parkování bez větších problémů. Situace se však změnila ve chvíli, kdy jeden z místních obyvatel rozšířil své podnikání a vedle osobního vozu začal využívat také firemní dodávku. Později do domácnosti přibylo i třetí auto, které pořídil svému synovi po získání řidičského oprávnění.
Počet vozidel v jedné domácnosti tak vzrostl na tři, což se promítlo i do obsazenosti parkovacích míst v ulici. Někteří sousedé si stěžují, že po návratu z práce často nenajdou volné místo v blízkosti svého domu a musí parkovat dále od bydliště. Často na ně zbude jen kraj vozovky na druhé straně ulice. K domu to pak mají padesát metrů. Když prší, vůbec to není příjemné.
Když selže komunikace
Nespokojenost mezi sousedy nakonec vyústila v otevřený konflikt. Majitel jedné z dodávek našel za stěračem svého vozidla vzkaz, ve kterém ho soused vyzýval, aby parkoval jinde.
Následná komunikace mezi oběma stranami byla emotivní a nepřinesla žádné řešení. Každý ze sousedů zastával odlišný pohled na to, zda je spravedlivé, aby jedna domácnost dlouhodobě využívala několik parkovacích míst na veřejné komunikaci. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo dosáhnout dohody, obrátila se jedna ze stran na obecní úřad. Ani tento krok však situaci nevyřešil, protože parkování probíhalo v souladu s platnými pravidly a úřad neměl důvod zasahovat.
Vozidel přibývá, ale parkovacích míst je stále stejně.
, ...
Veřejná vozovka nepatří nikomu
Mnoho lidí žije v přesvědčení, že místo před jejich domem je tak trochu jejich. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Pokud jde o veřejnou komunikaci, ze zákona nikdo nemá automatické právo parkovat přímo před svým domem. Ulice je určena všem řidičům, kteří dodržují pravidla silničního provozu.
To znamená, že pokud rodina vlastní tři vozidla, na veřejné vozovce je může zaparkovat kdekoli. Stížnost by byla namístě, kdyby způsob parkování porušoval předpisy. Například pokud by vozidlo blokovalo výjezd z brány, stálo na chodníku nebo zeleni, zasahovalo do křižovatky nebo bránilo bezpečnému provozu. Problémem mohou být také dlouhodobě odstavené vraky nebo technicky nezpůsobilá vozidla, která jen „stojí“ a nikdo je nevyužívá. Ani tyto případy však nejsou podnětem pro obecní úřad, řeší je policie.
Jaké kroky může obec podniknout
Obecní úřad nemůže určit, kde má který soused parkovat, ani když se proti majiteli tří vozidel spikne celá ulice. Nemůže vás ani naučit ohleduplnosti a diplomatickému vyjednávání; zásady slušného chování a decentní komunikace jsou záležitostí rodičovské výchovy, nikoli úředníků.
Modré zóny v Praze razantně přistřihly řidičům křidélka.
, ...
Co ale obec udělat může, je takzvané systémové opatření. Typickým příkladem jsou pražské modré zóny, které v první řadě chrání parkovací místa pro místní obyvatele, ale zároveň znevýhodňují majitele více vozidel. Parkovací oprávnění je v modrých zónách zpoplatněno, přičemž za jedno vozidlo rezident platí okolo 1 200 korun ročně, za druhé zhruba 7 000 Kč za rok a pokud chce získat parkovací místo i pro třetí vozidlo napsané na jeho osobu, cena se vyšplhá na šílených 36 000 Kč ročně.
Je třeba přitom zdůraznit, že ani rezidentní oprávnění vám nezaručuje konkrétní místo před domem. Pouze vám uděluje právo zaparkovat v dané oblasti, pokud je volné místo k dispozici. V praxi tedy opět platí, že kdo dřív přijde, ten dřív parkuje. A kdo je ochoten si stání pro tři vozy zaplatit, může svá auta postavit přímo před vchodem do vaší bytovky, ať třeba trakaře padají.
Proč stížnost přesto není úplně od věci
Stížnost na obecní úřad ohledně bezohledného parkování sousedů přesto může mít smysl. Alespoň v tom ohledu, že jde o podnět, který úředníky přinutí začít uvažovat o regulačních opatřeních, jež nastaví v rezidenčních parkovacích zónách jasnější pravidla. Nikdo vám ale nemůže zaručit, že se tak stane. Obce k podobným úpravám ze zákona povinnost nemají a záleží čistě na jejich rozhodnutí.
