Desítky let pracují a mají slušné příjmy, přesto je čeká směšně nízký důchod. Češi doplácejí na vlastní krátkozrakost

Ani zdaleka se přitom nejedná pouze o pracovníky, kteří vykonávali svou pracovní činnost nelegálně a neodváděli tedy žádné daně, nebo je zaměstnavatelé kráceně přihlašovali k pojištění jen na minimální částky. Vůbec nejčastěji je totiž možné se s tímto fenoménem, který by mohl na první pohled vypadat jako nesrovnalost v systému nebo chyba při výpočtu, setkat u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Rozhodujícím faktorem při výpočtu důchodů totiž nejsou celkové tržby, ale zejména vyměřovací základy, z nichž živnostníci odváděli důchodové pojištění. Dobrou zprávou je, že existují možnosti, jak nízkému důchodu zabránit. Zásadní je však řešit situaci včas, protože v pozdních fázích kariéry se prostor pro případnou nápravu výrazně zužuje. 

Podnikatelé mohou při výpočtu důchodu narazit na problém 

Ani pravidelný výdělek ve výši několika desítek tisíc korun měsíčně nezaručuje, že bude mít člověk nárok na vysoký důchod. Jako důkaz může posloužit řada podnikatelů, kteří před odchodem do penze došli k nepříjemnému zjištění: výše jejich starobního důchodu ani zdaleka neodpovídá tomu, kolik skutečně vydělávali. 

Problém se týká především OSVČ, které dlouhodobě platily pouze minimální zálohy nebo využívaly první pásmo paušální daně. 

Výpočet důchodu zaměstnanců a živnostníků se liší 

Hlavní důvod, proč může k podobným situacím docházet, představuje rozdíl mezi tím, jak se vypočítává důchod dlouholetým zaměstnancům a jak podnikatelům. 

Zatímco u běžných zaměstnanců důchodové pojištění zpravidla přímo navazuje na hrubou mzdu, u OSVČ je stěžejní vyměřovací základ, který se v běžném režimu odvozuje od daňového základu. Daňovým základem je zjednodušeně rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a uplatněnými výdaji. Kromě toho je nezbytné dodržovat zákonné minimum. 

Živnostník tedy může mít vysoké tržby, avšak pokud má souběžně s tím i značné výdaje nebo využívá takzvaný výdajový paušál, který stanovuje výdaje procentuálně (nezávisle na skutečném stavu), jeho oficiální základ pro odvody může klesnout na velmi nízké hodnoty. A právě zde může vzniknout výrazný rozdíl mezi skutečnou životní úrovní podnikatele a tím, jaký mu bude ve stáří vypočten důchod. 

Problém se týká zejména podnikatelů. , ...

Zvláštní pozornost si zaslouží paušální režim 

Situace je obzvláště specifická u OSVČ, které využívají takzvaný paušální režim. Jeho hlavní výhodou je zjednodušení administrativy, neboť živnostníkům umožňuje každý měsíc posílat pouze jednu měsíční platbu, která kromě důchodového pojištění zahrnuje rovněž daň z příjmů a zdravotní pojištění. 

U této části osob samostatně výdělečně činných se v roce 2026 pojistné na důchodové pojištění v jednotlivých pásmech paušálního režimu vypočítává z následujících měsíčních vyměřovacích základů:

1. pásmo: 19 710 korun
2. pásmo: 28 050 korun
3. pásmo: 42 900 korun

Rozdíl mezi jednotlivými pásmy se tedy neprojevuje pouze ve výši pravidelné platby, ale rovněž v základu, ze kterého se následně vypočítává výše starobního důchodu. 

Modelové příklady: S jakým důchodem mohou OSVČ počítat? 

Čistě pro představu je možné využít zjednodušenou modelovou kalkulaci, která vychází z parametrů důchodů přiznávaných v roce 2026. Výpočet předpokládá 40 let důchodového pojištění, neměnnou úroveň osobního vyměřovacího základu v aktuální hodnotě peněz a žádné další okolnosti, které by výsledek mohly ovlivnit. 

Při důchodovém základu, jenž odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu 17 139 korun, vychází orientační důchod zhruba na 15 000 korun měsíčně. 

Při základu, který odpovídá prvnímu pásmu paušální daně (tzn. 19 710 korun), vyjde penze na přibližně 16 600 korun měsíčně. 

Mohou OSVČ nízkému důchodu nějak zabránit? 

V tomto směru záleží na tom, v jaké fázi kariéry se podnikatel nachází. Klíčem k vyššímu důchodu je totiž co nejdéle dobrovolně odvádět vyšší zálohy na sociální pojištění, než ukládá zákon. 

Zatímco mladší živnostníci tedy mají čas výši své penze ovlivnit, u starších je již situace výrazně komplikovanější. 

Kromě důchodu mohou OSVČ nepříjemně překvapit i jiné nástrahy sociálního systému.