Máte jen obyčejnou rýmu a nechcete na neschopenku: Nemusíte hned čerpat dovolenou, možností je více

Klasickou neschopenku si většina lidí nechce brát buď kvůli tomu, že pak musí dohánět zameškanou práci, nebo přinejmenším kvůli tomu, že za první dva týdny získají jen 60 procent redukovaného denního výdělku. Prakticky tak někteří zaměstnanci přichází třeba o tisíc korun za každý den nemoci. Naštěstí to u mnohých profesí jde i jinak. 

Home office jako nejvýhodnější varianta

Pro české zaměstnance je suverénně nejvýhodnější variantou dohoda o home office, tedy o práci z domova. Zaměstnanec tím nijak nenaruší svou mzdu, nemusí navštěvovat lékaře ani řešit cestu do práce nebo riskovat nákazu kolegů. Rozumné je toto řešení i pro zaměstnavatele, protože tím zachová produktivitu zaměstnance a zabrání plošnému šíření nemoci po kanceláři. 

Pravidla pro home office specifikuje § 317 zákoníku práce, ve kterém se uvádí: „Výkon práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnancem, než je pracoviště zaměstnavatele, dále jen ‚práce na dálku‘, je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Dohoda o práci na dálku může být uzavřena samostatně nebo může být součástí pracovní smlouvy. Dohoda o práci na dálku musí obsahovat zejména způsob komunikace, náhradu nákladů spojených s výkonem práce na dálku a místo nebo místa výkonu práce na dálku.“

Zásadní informací však je, že na home office nemá zaměstnanec zákonný nárok. Pokud nemá tuto možnost písemně sjednanou v pracovní smlouvě, zaměstnavatel ji nemusí schválit. Přísnější režim v tomto směru platí pro těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečující o dítě mladší 9 let a ty, kteří pečují o závislou osobu – tam musí zaměstnavatel případné zamítnutí písemně zdůvodnit. 

Mnoho firem nabízí také sick days 

Druhou možností jsou tzv. sick days, což je anglický termín, který se v mnoha profesích vžil jako označení pro zdravotní volno, které může zaměstnanec čerpat z důvodu zdravotní indispozice i bez neschopenky od lékaře. Typicky jde o 3 až 5 dní ročně v závislosti na konkrétní firmě, přičemž mzda plně zůstává – podle provedených průzkumů tuto možnost nabízí až 40 procent zaměstnavatelů především v IT a financích. Sick days jsou však firemním benefitem, který zákoník práce vůbec nezná a nárok na ně nemá každý. Pokud je však vaše společnost umožňuje, vyplatí se jejich využití přednostně před dovolenou či neschopenkou. 

Dohoda o práci na dálku umožňuje zůstat v posteli a zároveň pobírat mzdu v plné výši. Musíte však být schopni pracovat s podobným nasazením jako z kanceláře. , ...

Když ani jedno není možné, zvažte dovolenou či neschopenku 

Pokud nemáte možnost vzít si kvůli povaze práce ani home office, ani sick days, přichází na řadu dilema mezi čerpáním regulérní dovolené a vystavením pracovní neschopenky. Řešení záleží na tom, kolik dovolené máte k dispozici a jak moc jste ochotni přijít o část své výplaty. Pokud se rozhodnete čerpat dovolenou, mzda se vám nebude nijak krátit, ale je nutné počítat s tím, že si vyčerpáte svůj čas určený primárně na rekreaci. V případě, že upřednostníte klasickou pracovní neschopnost, lékař obvykle vystaví tzv. eNeschopenku, která se automaticky doručí zaměstnavateli i České správě sociálního zabezpečení, takže vy s doklady obvykle nikam nemusíte. 

Problém neschopenky je, že dochází ke krácení mzdy – zaměstnavatel od 1. dne vyplácí náhradu mzdy ve výši 60 procent redukovaného denního výdělku a v tomto režimu fungujete až do 14. dne nemoci. Od 15. dne pak přebírá výplatu ČSSZ, přestože sazba 60 procent zůstává stále stejná. Pro zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 40 000 Kč to však v praxi znamená, že za tři dny neschopenky obdrží přibližně 3 400 Kč místo obvyklých 5 700 Kč – celkem tedy zaměstnanec přijde o cca 2 300 korun a během celé neschopenky pak ani nesmí vykonávat práci pro stejného zaměstnavatele. 

Obecně řečeno mnozí zaměstnanci doporučují brát si na krátkodobé nemoci (zpravidla od jednoho do tří dnů) spíše dovolenou, na delší a vážnější pak vždy pracovní neschopenku. I když tímto způsobem přijdete o část peněz, získáváte plnou zákonnou ochranu například před potenciální výpovědí z práce.