Pár týdnů může rozhodnout o výši důchodu na celý život. Rozdíl se může nasčítat do desetitisíců

Penze, které budou přiznávány až po začátku příštího roku, se totiž budou vypočítávat podle jiných parametrů, které berou v potaz vývoj mezd i změny zavedené důchodovou reformou. Později přiznané penze tak mohou být výhodnější i přesto, že se již vyplácené důchody od ledna valorizují. Rozdíl může být přitom výrazný. U běžných penzistů může dosahovat několika tisíců korun za rok, v souvislosti s lidmi s vysokými celoživotními příjmy může jít za stejné období dokonce o více než deset tisíc. 

Z jakého důvodu může být výhodnější počkat až do ledna? 

Rozhodující je v tomto směru skutečnost, že se od začátku roku 2027 změní několik parametrů, které při výpočtu důchodů hrají významnou roli. Pravdou sice je, že některé z nich mají na výši přiznané penze negativní vliv, jiné ovšem mohou vést k vyššímu výsledku. 

Rozhodující vliv má především to, jaké redukční hranice se při výpočtu použijí a jak se přepočítají dřívější výdělky. Souběžně s tím platí, že důchody přiznané ještě v průběhu letošního roku se od ledna automaticky navýší. Toto navýšení však bude nižší, než o kolik nový výpočet zvedne hodnotu penzí, které budou přiznané až v příštím roce. Právě z toho důvodu se lidem, kteří dosáhnou důchodového věku na konci roku 2026, z finančního úhlu pohledu vyplatí odchod do penze odložit. 

Jaké změny vstoupí v účinnost od ledna 2027? 

Jednu ze stěžejních změn představuje zvýšení první redukční hranice. Zatímco v roce 2026 je první redukční hranice nastavena na 21 546 korun, od začátku ledna se zvýší na 22 732 korun. 

V tomto kontextu je důležité vědět, že při výpočtu důchodu se zohledňují celoživotní výdělky, které se následně prostřednictvím stanovených koeficientů přepočítávají na hodnoty, jež poměrově odpovídají roku přiznání důchodu. Vzápětí dojde k uplatnění takzvaných redukčních hranic, které určují, jaká část příjmů se do výpočtu započítá. První redukční hranice přitom určuje, do jaké výše příjmů se výdělky započítávají plně, respektive podle nových pravidel takřka v plné výši. Příjmy nad tuto hranici mají na výši důchodu o poznání menší vliv, po dosažení druhé redukční hranice je pak další nárůst výdělků již kompletně ignorován, protože zápočet činí 0 %. 

Z toho vyplývá, že čím vyšší je první redukční hranice, tím významnější část celoživotních výdělků žadatele projde výpočtem bez jakéhokoliv výraznějšího krácení. Posun této redukční hranice, který nastane na začátku příštího roku, tak v praxi přímo zvyšuje základ pro výpočet samotné penze. 

Obdobné pravidlo platí u druhé redukční hranice, která se v následujícím roce rovněž zvýší. Konkrétně půjde o nárůst ze 195 868 korun na 206 652 korun. 

Kromě toho dojde k nárůstu základní výměry. Ta se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. 

Některé faktory působí na růst důchodů negativně, jejich váha je však nižší 

Nutno podotknout, že se zároveň postupně snižuje procento výpočtového základu, které připadá na každý celý rok důchodového pojištění: konkrétně z 1,495 procenta v roce 2026 na 1,490 procenta v roce 2027.

Dále se změní podíl osobního vyměřovacího základu započítávaného do první redukční hranice. V tomto případě jde o snížení z 99 na 98 procent.

Tyto faktory budou mít na výpočet v příštím roce naopak negativní vliv, růst základní výměry a redukčních hranic je ovšem v celkovém součtu převáží. 

Ve většině případů se tedy lidem vyplatí počkat až do ledna, a to i přes nadcházející lednovou valorizaci. 

Rozdíl může být výrazný. , ...

Modelové příklady: Jak výrazné mohou být rozdíly? 

O kolik si můžete počkáním na leden přilepšit, lze demonstrovat pomocí modelových příkladů. Propočty pro různé příjmové skupiny ukazují, že penze přiznaná v roce 2027 může být vyšší přibližně o 300 až 1 800 korun měsíčně. 

Pokud by šlo například o 1 100 korun (tedy částku lehce nad prostředkem výše uvedeného rozpětí), senioři si polepší o celkem 13 200 korun ročně. U částky 1 800 korun měsíčně jde za rok již o 21 600 korun.