Rodiče do jejich studia investují statisíce, oni pak školu vzdají. Až 60 % vysokoškoláků nedokončí studium

Problém ale spočívá v tom, že ne vždy se taková investice vyplatí. V mnoha případech totiž může studium skončit nezdarem, nikoliv získáním vysokoškolského diplomu. Značná část studentů navíc vysokou školu předčasně opouští, mnohdy kvůli špatnému výběru oboru nebo nenaplněným očekáváním.

Téměř 60 % bakalářských studií končí neúspěšně

Studijní neúspěšnost na českých vysokých školách dosahuje překvapivě vysokých hodnot. Podle údajů Ministerstva školství, které v roce 2024 představila Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství, končí neúspěšně téměř 60 % bakalářských studií. V případě dlouhých magisterských programů se neúspěšnost pohybuje pod hranicí 40 %, zatímco u navazujících magisterských programů mírně přesahuje 30 %.

V tomto směru navíc panují velké rozdíly mezi jednotlivými studijními obory. Obecně se nejvyšší studijní neúspěšnost objevuje v oborech informačních a komunikačních technologií a také v uměleckých oborech. Na druhou stranu nejméně studentů předčasně ukončuje studium medicíny či psychologie.

Je však důležité zdůraznit, že předčasné ukončení jednoho studijního programu automaticky neznamená, že by student úplně odcházel z vysoké školy. Někteří studenti totiž pouze změní obor nebo se rozhodnou přestoupit na jinou fakultu. 

Studenti mnohdy netuší, co je na vysoké škole čeká

Přechod studentů ze střední na vysokou školu bývá významným krokem. Řada těchto studentů si přitom nedokáže představit, co přesně je na vysoké škole čeká. Mnozí maturanti vybírají školu podle názvu programu, doporučení okolí nebo předpokládaného uplatnění, aniž by dostatečně znali náplň jednotlivých předmětů. Někteří se jednoduše rozhodnou pro nějaký obor jen z toho důvodu, aby jim zůstal status studenta a své další směřování formují až postupem času.

Důvody předčasného ukončení studia monitoruje například Univerzita Karlova. Prorektor UK pro koncepci a kvalitu vzdělávání Jan Polák vysvětlil: „Čtyřicet jedna procent respondentů uvádí, že hlavním důvodem předčasného ukončení je nedostatečná identifikace s institucí. Třicet procent zmiňuje špatný výběr oboru. Zajímavé je, že se nám v odpovědích jako důvod předčasného ukončení studia téměř neobjevuje náročnost studijního programu.“

Studenti často netuší, co je na vysoké škole čeká , ...

Rodiče mohou za vzdělání svých dětí zaplatit statisíce

To, že studium vysoké školy rozhodně znamená zátěž pro rodinný rozpočet, ukazují i konkrétní čísla. Podle odhadů investiční platformy Portu se měsíční náklady nejčastěji pohybují mezi 8 000 a 15 000 Kč měsíčně. Do hry samozřejmě vstupuje typ ubytování, výdaje na dopravu nebo způsob stravování. 

Pokud rodiče dítěti přispívají například 10 000 Kč měsíčně, za tři roky bakalářského studia se snadno dostanou na částku přes 300 000 Kč. Podle studie ekonomů z think-tanku IDEA při CERGE-EI je finanční podpora vysokoškoláků v Česku slabá. Přístup ke studiu však značně závisí na ochotě a možnostech rodičů své děti podporovat. Ne každý studijní obor je možné skloubit s časově náročnou brigádou. 

Podle odborníků je vhodné více zapojit kariérové poradenství

Řada studentů si až poměrně pozdě uvědomí, čemu by se opravdu ve svém životě chtěli věnovat a právě to může stát za častou změnou studijního oboru. Podle odborníků by přitom bylo na místě se na kariérové poradenství více zaměřovat již od základní školy. „Už tady by měli žáci obdržet komplexnější informace o tom, co které studium přesně obnáší,“ zmínil pro TN.cz Jan Břížďala, expert pro oblast školství, mládež, sport a IT. 

Budoucí studenti by jednoznačně měli věnovat dostatek pozornosti prozkoumání studijního plánu. Pomoci může také návštěva dne otevřených dveří nebo otevřený rozhovor se současnými studenty vysoké školy. I rodiče mohou své děti právě k takovým krokům motivovat.