Dcera si hledá ubytování, aby nemusela každý den dojíždět na vysokou školu. Bez 100 tisíc od rodičů ale nemá šanci nájem pořídit
Přechod na vysokou školu může být pro mnoho rodin náročný. Studenti zpravidla řeší nutnost dojíždět poměrně dlouhou vzdálenost do většího města, kde se univerzita nachází. Alternativou pak může být hledání místa na vysokoškolských kolejích nebo ve sdílených bytech.
Pokud ale student chce využívat výhod bydlení v místě vysoké školy a zároveň si užívat potřebný komfort, poohlíží se zpravidla po bydlení, kde bude bydlet sám. Takové nájemní bydlení však s sebou mnohdy přináší poměrně vysoké náklady. Není výjimkou, že se počáteční náklady na samostatné bydlení vyšplhají až ke 100 tisícům korun.
S prvotními náklady často pomáhají rodiče
Právě začátek nájemního bydlení bývá pro studenty finančně nejnáročnější. Rozhodně totiž nestačí počítat pouze s první měsíční platbou za nájem. Pronajímatelé po nájemcích zpravidla požadují také kauci ve výši dvou až tří měsíčních nájmů. Pokud student hledá byt přes realitní kancelář, může se k tomu přidat ještě provize za zprostředkování.
Pokud například nájem v bytě vychází na 20 000 Kč, musí student v jednom měsíci uhradit:
-
samotný nájem ve výši 20 000 Kč,
-
kauci ve výši tří nájmů o celkové částce 60 000 Kč,
-
provizi realitní kanceláři ve výši jednoho nájmu, tedy 20 000 Kč.
I z důvodu vysokých vstupních nákladů tak řada lidí zůstává bydlet u rodičů.
Cena nájemního bydlení neustále roste
Mnoho domácností na bydlení ve vlastním jednoduše nedosáhne. Existuje také velká část lidí, která koupi nemovitosti odkládá na později. Pro část lidí je pak nájemní bydlení optimální volbou zejména kvůli flexibilitě.
Nájemní trh tak už dávno není pouze dočasnou zastávkou před koupí vlastního bytu. Pro mnohé se jedná o řešení na poměrně dlouhou dobu. Pravdou ale zůstává, že průměrná nabídková cena nájemného za m² neustále roste. Za posledních pět let se posunula z 242 Kč/m² na 324 Kč/m².
Ceny nájemního bydlení samozřejmě ve velké míře závisí na konkrétní lokalitě. Vůbec nejdražším krajem zůstává Hlavní město Praha, kde cena nájemného v dubnu 2026 dosahovala 453 Kč/m². Neméně finančně nákladný je Jihomoravský kraj s cenou 355 Kč/m², přičemž právě Brno se řadí mezi oblíbená studentská města. Ve Středočeském kraji vychází cena nájemného na 326 Kč/m².
Ani vysokoškolské koleje nejsou nejlevnější
Bydlení na vysokoškolských kolejích obecně patří mezi levnější alternativy. Na druhou stranu však mnoho studentů na tento typ bydlení nedosáhne, protože kapacita kolejí bývá omezená a přednost mohou dostávat například studenti z větší vzdálenosti nebo ti, kteří splní další podmínky konkrétní školy.
Z analýzy společnosti Savills vyplynulo, že je k dispozici přibližně 28 550 studentských lůžek. Reálná poptávka však každoročně činí zhruba 75 tisíc míst.
Samotné ceny kolejného přitom rozhodně nemusí být zanedbatelné. Vždy záleží na konkrétním městě, univerzitě, typu pokoje a zvoleném vybavení. Levnější bývají vícelůžkové pokoje se společným sociálním zařízením, na druhou stranu moderní jednolůžkové pokoje se řadí k dražším volbám.
Například v Brně za bydlení na Vinařské či Kounicově koleji zaplatíte přibližně 7 440 Kč měsíčně. Na druhou stranu na koleji Tvrdého vychází měsíční platba zhruba na 4 980 Kč. V Ostravě se ceny dvoulůžkových pokojů na VŠB–TUO pohybují zhruba mezi 115 a 160 korun za noc a lůžko, což odpovídá zhruba 3 450 až 4 800 korunám měsíčně.
Je ale třeba počítat s tím, že student za nižší cenu často obětuje část soukromí a komfortu. Koupelna, kuchyň nebo další prostory bývají společné a pokoj může sdílet s jedním či více spolubydlícími. Komfort zde tak bývá mnohdy narušen a tento režim tak nemusí všem dlouhodobě vyhovovat.





Sledovat v Google Zprávách


























































