Kauce se stala zlatým dolem pronajímatelů. Zákon sice chrání nájemníky, v Česku ale o své peníze běžně přijdete

Zákon sice popisuje případy, kdy si pronajímatel může legálně část kauce, nebo dokonce její plnou výši, ponechat, ale v praxi často dochá­zí k mylnému výkladu. Prona­jímatelé si pak z jistot někdy strhávají například zdánlivě náhodné částky a nájemci se cítí podvedení. Podobné bezpráví si přitom často nechají líbit, protože si neví rady nebo nechtějí riskovat další finanční náklady. Způsoby, jak se bránit, však e­xistují. 

Pronajímatel s kau­cí může v některých situacích operovat 

Prvním případem, kdy pronajímatel může legálně „sáh­nout“ na vaši kauci, je situace, kdy nájemce dluží peníze za nájem nebo za zálohy na energie a služby. Tehdy může pronajímatel dluh z kauce strhnout, avšak má také povinnost dolo­žit vyúčtování s přesným roz­pisem toho, na jaké konkrétní dluhy byla jistota započtena. 

Pokud bylo v nájemní smlouvě vyloženě uvedeno, že může být kauce zadržena do doby prvního vyúčtování energií, může pronajímatel na úhrady nedoplatku složenou kauci také využít. Jestliže toto ustanovení ale smlouva neobsahuje, nemá pronajímatel na zadržování kauce žádný nárok – a musí ji, většinou maximálně do 30 dnů od skončení pronájmu, vrátit nájemci. 

Z kauce může pronajímatel peníze strhávat i v případě, že došlo k poškození bytu či jeho vybavení. Mezi prokazatelné škody pak mohou­ patřit například rozbitá okna nebo nábytek, který byl uveden v předávacím protokolu. Na běžné opotřebení se poškození bytu nevztahuje. 

Poškrábaná podlaha patří k běžnému opotřebování bytu. , ...

Zákon nájemní­kům slibuje do­konce peníze navíc 

Nejen,že běžné opotřebení bytu nemůže být důvodem pro nevyplacení kauce, ale nájemník by měl dokonce na konci pronájmu získat o něco vyš­ší částku, než na začátku složil. Zákon totiž ukládá pronajímateli povinnost navýšit vybranou kauci o úroky v zákonné výši za dobu, kdy měl nájemce u pronajímatele své peníze uložené. 

Výše úroků přitom může být předmětem domluvy smluvních stran nebo lze k jejímu stanovení využít obecné ustanovení občanského zákoníku o úrocích. Kauce by se vždy měla úročit až do samotného o­kamžiku navrá­cení nájemci. 

Neoprávněné obohacování pronajímatelů 

I když zákon popisuje jasně, k čemu jistina slouží a za jakých okolností z ní smí pronajímatel prostředky čerpat, v českých diskusích se poměrně často objevují případy, kdy měli lidé s jejím navrá­cením potíže. Nejčas­těji se jedná o chybnou interpretaci pojmů „škoda“ a „běžné opotřebení“. Z dis­kusí vyplývá, že majitelé bytů například požadují za poškození svého majetku ničím neopodstatněné částky, jako například stržení 15 tisíc za zlomenou žaluzii nebo 16 tisíc na opravu jediného kusu nábytku. 

Problémy zaznamenali nejen jedinci, kteří se museli o kauci „přetahovat“ přímo s majiteli bytů, ale také někteří lidé, kteří měli pronájem sjednaný s investiční firmou. Po předání bytu i podpisu předávacího protokolu, kde bylo vše označeno nejlepším možným stavem, přišlo například dvojici kamarádek po dvou týdnech od společnosti oznámení e-mailem. V něm bylo uvedeno, že z kauce strhávají přes 5 tisíc korun s nejasnou formulací „za opravy“. Při vzne­sení námitky jim byla dodaná faktura, která obsahova­la nesmyslné po­ložky spadají­cí do běžného opotřebení, jako bylo „čištění sporáku, výměna zářivky nebo opotřebení podlahy“. 

Pokud se s majitelem bytu nedá domluvit, je třeba začít jednat oficiální cestou. , ...

Z kauce by se přitom nikdy nemělo hradit jak už zmíněné běžné opotřebení, kam spadá kromě poškrábaných podlah například i výmalba bytu, tak ani například fond oprav. 

Jak se bránit? 

Pokud pronajímatel zadržel po konci nájmu jistotu bezdůvodně a v rozporu s právním řádem, nebo uvedl jako opodstatnění škody, které ve skutečnosti u nemovitosti nevznikly, jedná se z pohledu zákona o bezdů­vodné obohacení. 

Pokud pokus o domluvu s pronajímatelem nikam nevedl, může nájemce přistoupit k sepsání písemné výzvy (ideálně ve spolupráci s právníkem), kde uvede své požadavky i lhůtu k vyplacení kauce. Jestliže se ani tím problém nevyřeší, vše může vyústit až do soudního sporu. 

Šance na kladné vyřízení případu vždy zvy­šuje, pokud má nájemce k dispozici dokumentaci, díky níž se může bránit. Vhodné je shromáždit fotografie bytu v momentě jeho pře­dávání a mít k dispozici také předávací protokol. V pří­padě nejasností či potřeby se poradit s někým zkuše­nějším se mohou nájemci obrátit například na Sdružení nájemníků ČR.