Platí nová pravidla pro třídění odpadu: Domácnostem už nebude stačit třídit jen papír, plast a sklo

Obce musí od letošního roku udržet množství komunálního odpadu ukládaného na skládky pod hranicí 150 kilogramy na obyvatele ročně, jinak zaplatí za tunu navíc přes trojnásobek: 1 600 Kč místo běžných 500 Kč.

Co se mění

Tyto částky mají přinutit Česko třídit více a lépe. Podle zákona o odpadech musí obce mezi lety 2025 a 2029 vytřídit alespoň 60 % komunálního odpadu. Do roku 2034 se laťka zvyšuje na 65 % a od roku 2035 na 70 %. K těmto číslům ale mají obce zatím daleko: při posledním měření se vytřídilo necelých 45 %. Za tuto propast může bioodpad, který tvoří až třetinu obsahu běžné černé popelnice.

Největší neřešená složka popelnice

Zatímco v třídění papíru a plastu patříme v Evropě mezi nejlepší, u bioodpadu je to přesně naopak. Produkce bioodpadu se navíc v posledních letech výrazně zvýšila a podle odhadů Ministerstva životního prostředí (MŽP) by se měla ještě zdvojnásobit z 900 tisíc na 1,9 milionu tun. MŽP také odhaduje, že dvě třetiny bioodpadu tvoří tzv. gastroodpad, tedy zbytky jídla, masné a mléčné produkty nebo zkažené potraviny, se kterými si občané neumí poradit.

Papír, plast a sklo dnes třídí skoro každý, jedna složka ale zaostává , ...

Jenže zatímco na zahradě se tento odpad hodí na kompost, v bytě na sídlišti je situace jiná: jedna rodina sdílí hnědou popelnici s obyvateli dalších dvaceti bytů. Ta může být dostupná jen část týdne nebo dokonce uzamčená, a proto pak bioodpad končí ve směsné popelnici.

Podobný problém má i Praha. Mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický upozorňuje, že hnědé popelnice nejsou součástí běžných kontejnerových stání. Kdo o ně stojí, musí si o přistavení zažádat, případně využít velkoobjemové kontejnery nebo sběrné dvory, proto také Praha ve třídění odpadu dlouhodobě patří k nejhorším v republice.

Co patří a nepatří do bioodpadu

Pravidla se město od města liší, ale základ zůstává stejný: do hnědé popelnice patří rostlinný odpad: slupky, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina a čajové sáčky, skořápky, zbytky pečiva i tráva a listí ze zahrady. Sporné jsou třeba vařené zbytky, jako jsou brambory nebo rýže, které některé obce přijímají a jiné ne. Do hnědé popelnice naopak rozhodně nepatří maso, oleje a tuky (ty mají vlastní popelnice) ani plastové sáčky, které bioodpad znečišťují. Konkrétní seznamy si proto raději ověřte u vlastní obce.

Ne všechno, co skončí v kuchyňském koši, patří do bioodpadu , ...

Kolik vás může netřídění stát

Vyšší poplatek za popelnici je jednou z možností, jak mohou obce motivovat k třídění. V obci Přílepy na Kroměřížsku například platí lidé 6 Kč/kg vyprodukovaného odpadu a k tomu ročně 360 Kč navíc. Kdo poctivě třídí a jeho směsná popelnice je proto lehčí, vejde se do tohoto minima. Kdo netřídí, může platit ročně až 1 200 Kč, o 840 Kč více.

Starostka Ivana Sehnalová popisuje, že díky svozu s čárovými kódy na popelnicích vědí, kolik kdo vyprodukuje. Dříve se podlení ní stávalo, že lidé do popelnice házeli i kameny ze zahrady, dnes už ale vědí, že platí za každé kilo a dávají si pozor. Kromě vyšších poplatků ale zákon počítá i s pokutou pro ty, kdo netřídí vůbec.

Pokuty pro jednotlivce

Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. umožňuje za závažné porušení povinnosti uložit fyzické osobě pokutu až 50 000 Kč za netřídění běžného odpadu a až 100 000 Kč, pokud je to odpad nebezpečný. Většinu přestupků, například založení černé skládky, ale řeší policie pokutou.

Tráva a listí ze zahrady patří do hnědé popelnice bez výjimky , ...

Co přijde od roku 2028

Na rozdíl od rostlinného bioodpadu chybí u zbytků jídla živočišného původu infrastruktura, kontejnery na gastroodpad ve většině měst zatím nejsou. Od roku 2028 má v Česku ale začít plošné třídění gastroodpadu. Obce budou muset přistavět nové nádoby, upravit svozy a navrhnout motivační systémy.

Některé obce to řeší už teď. Gastroodpad díky projektu Třídím gastro sbírá přes 40 měst a podobných iniciativ bude přibývat. Snaží se tím snížit množství bioodpadů na skládkách a místo toho jej využít jako zdroj. V bioplynových stanicích z něj vzniká biometan pro vytápění domácností nebo pohon vozidel, a zbytkový materiál slouží jako hnojivo.

Jestli se podobné projekty budou rozšřiovat, ale nezáleží jen na technologii. Experti z INCIEN tvrdí, že efektivita sběru tohoto bioodpadu závisí i na kvalitě systému, který nastaví sama obec.