„Myslel jsem si, že sousedův strom, který mi zničil střechu, je jeho problém.“ Jeho pojišťovna mi vysvětlila, že si to mám zaplatit sám
Takové situace nejsou výjimečné. Zničí-li vám strom ze sousedního pozemku střechu, v řadě případů bude platit jeho vlastník. Jenže není tomu tak ani zdaleka vždy. Škody tak můžete platit vy jako majitel nemovitosti. Kdy nastává tento případ? A co dělat, abyste poškození vlastního majetku nemuseli platit ze svého?
Existuje řada přírodních živlů, které mohou způsobit, že strom či jeho větve poškodí majetek na sousedním pozemku. Z hlediska zákona je taková situace poměrně ošemetná. Zničí-li strom například střechu vedlejšího domu, majitele nemovitosti bude jistě zajímat, kdo zaplatí vzniklou škodu. Někdy se však může od sousedovy pojišťovny dozvědět, že ona poškození hradit nebude. Vlastník stromu je skutečně zodpovědný za škody jen v některých případech. V dalších totiž podle zákona žádnou vinu nenese.
Kdy platí škodu po pádu stromu soused?
Stojí-li na sousedově pozemku strom, vlastník musí postupovat tak, aby předešel jeho pádu. Vztahuje se to přitom také na pád větví. Taková povinnost vychází přímo ze zákona, takže je závazná. „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného,“ píše se v § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku.
Ačkoli nejde o absolutní povinnost, je to povinnost důležitá. Vždy je nutné dbát na preventivní opatření. Pokud totiž dojde k zanedbání péče, je-li tedy strom viditelně proschlý, napadený škůdci, shnilý nebo nebezpečně nakloněný, chyba bude na straně vlastníka. V takovém případě ale na nic nečekejte a souseda na stav stromu upozorněte. Ideálně písemně. Případná škoda by se měla každopádně hradit ze sousedova pojištění odpovědnosti, jinak ji bude platit ze svého.
Kdy soused škodu (zřejmě) platit nebude?
Právo zná pojem „vis maior“ neboli vyšší moc. Jde o mimořádnou, nepředvídatelnou, neodvratitelnou a nezaviněnou událost, jež způsobí škodu. Ač za ni zpravidla nikdo nezodpovídá, v praxi to může být složitější. „Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě,“ uvádí § 2937 občanského zákoníku.
Pokud byl strom zdravý a řádně udržovaný a jeho pád způsobila mimořádná živelní událost, může se vlastník za určitých okolností zprostit povinnosti k náhradě škody, pokud prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. Pádu totiž neměl jak zabránit. Extrémní meteorologické jevy patří právě mezi takzvanou vyšší moc. Kdo v takovém případě bude platit škodu? Vaše pojišťovna, máte-li ovšem pojištění proti živelním rizikům, které bývá základní součástí pojištění nemovitosti. Navíc si je možné sjednat i připojištění přírodních živlů.
Jak postupovat, zničil-li vám strom střechu?
Nejprve celou situaci fotograficky co nejlépe zdokumentujte. Jestliže zasahovali hasiči či policie, nechte si vyhotovit oficiální zprávu. Pomoci může také svědectví osob, jež událost viděly. Pokud soused odpovědnost odmítá, lze podat předžalobní výzvu a následně žalobu. Budete-li kontaktovat pojišťovnu, měli byste to učinit co nejdříve a s maximem důkazů. Platí, že pokud máte podezření, že by strom ze sousedního pozemku mohl kvůli svému stavu ohrozit váš majetek, měli byste to preventivně zdokumentovat, abyste měli pro případný spor po ruce co nejvíce materiálů.
Stromy mohou být součástí různých sousedských sporů. Někdy vám soused může dát ultimátum k jejich pokácení, protože mu údajně brání využívat vlastní zahradu. Existují i případy, kdy se soused dožaduje pokácení dřevin z důvodu, že mu stíní.





Sledovat v Google Zprávách

























































