Náhlý zápach octa na zahradě nepřehlížejte. Nebezpečný škůdce může během pár dní rozpoutat zkázu celé zahrady
Péče o zahradu přináší nejen mnoho radosti, ale i strastí. Mnozí zahrádkáři se potýkají třeba s nadměrným výskytem plevelu nebo škůdců, kteří je pomalu, ale jistě připravují o úrodu. Zpozornět byste však měli také v případě, že ve své zahradě zaznamenáte typický octový zápach.
Právě ten totiž nemusí věstit nic dobrého. Za jeho výskytem mohou stát velké červené housenky, které jsou nepřítelem sadařů po celé Evropě. Tyto housenky stromy provrtávají dlouhými chodbičkami, ve kterých se roky vyvíjejí, a mohou tedy značně škodit.
Drvopleň obecný je na první pohled nenápadný
Za octovým zápachem v zahradě mohou stát housenky motýla, který nese označení drvopleň obecný. Samičky tohoto motýla kladou vajíčka do prasklin kůry, nejčastěji u kmene. Mladé housenky nejprve vytvářejí plošné chodby v lýku. Po přezimování se postupně zahlubují do dřeva, obvykle vzestupným směrem.
Tyto chodby, které tvoří, mohou být dlouhé až jeden metr. Na šířku mohou měřit i několik centimetrů. Housenky ze svých kusadlových žláz vylučují ostře páchnoucí sekret, který mnozí připodobňují právě k octovému zápachu.
Housenky přitom v těchto chodbách přezimují ještě jednu zimu, následně se na jejich krajích kuklí. Motýli létají během června a července. Housenky jsou poměrně velké, dorůstají až 10 cm a pyšní se červeným zbarvením. Motýli mají zavalitý zadeček a jejich rozpětí křídel dosahuje 60 až 85 mm. Přední křídla jsou hnědá, zadní šedá.
TIP: Přečtěte si také, jací invazivní černí brouci řádí na českých zahradách.
Které stromy housenky nejčastěji napadají
Housenky drvopleně obecného často žijí v ovocných dřevinách. Kromě toho se mohou nacházet také v ořešáku, vrbě, topolu, dubu či buku lesním. Výjimkou nebývá ani napadení jilmu, olše, javoru, jasanu, lípy nebo břízy.
Nutno také podotknout, že housenky drvopleně po vylíhnutí z vajíček nedokážou snadno proniknout pod kůru zcela zdravého stromu. Pokud se na něm ale nachází malá prasklina, dutina nebo poranění, dostanou se do něj snáz. Právě samičky drvopleňů jsou přitom poškozenými a poraněnými stromy přitahovány, protože larvy z vajíček nakladených na těchto místech mají největší šanci na přežití.
Napadené stromy většinou nakonec odumírají a bývají kompletně provrtané chodbami. Ústí těchto chodeb navíc mohou být vstupní branou pro choroby a jiné škůdce. Stromy, ve kterých housenky žijí, bývají většinou oslabené a jejich větve se mohou snadno lámat například větrem.
Podle čeho poznáte napadení stromu
To, že došlo k napadení stromu housenkami, můžete poznat nejen podle octového zápachu. Zápach bývá někdy přirovnáván také ke kozímu pachu. Kromě toho lze zaznamenat, že z napadených stromů často vytéká míza. Z jednotlivých vyvrtaných chodeb dále může vypadávat trus housenek, který má podobu načervenalých pilin a hromadí se u paty stromu.
Jak se těchto škůdců účinně zbavit
Vzhledem ke skrytému způsobu života housenek uvnitř kmene a větví stromu bývá jejich likvidace poměrně obtížná. Jako nejúčinnější se proto jeví ošetření stromu v době, kdy se z vajíček líhnou nové housenky.
Myslet je třeba na prevenci v podobě bílení kmenů a tmelení ran na stromech. V pozdním létě se lze zaměřit také na mechanickou likvidaci housenek, které se dostanou mimo strom. Pomocníkem může být také dlouhý drát, kterým lze proniknout do chodbiček a housenky mechanicky zlikvidovat.
Pokud už je strom housenkami hojně osídlen a viditelně oslaben, je nejjednodušším řešením jeho pokácení a spálení, aby nedošlo k pokračování vývojového cyklu.
TIP: Trápí vás v zahradě také výskyt slimáků? Inspirujte se, co proti nim zabírá.





Sledovat v Google Zprávách
























































