Ekonomové kritizují Babiše: Jeho nápad, aby státní dluh zaplatili občané ze svého, je podle nich nesmysl

Pokud by Babišova vláda v budoucnu skutečně sáhla po samotném zvýšení daní nebo přinejmenším vyšším zdanění úspor za účelem splácení státního dluhu, jednalo by se o opatření, které by pocítily všechny příjmové skupiny – od seniorů s minimálními úsporami přes rodiny s hypotékami až po živnostníky. Co všechno je na zdánlivě nevinném výroku špatně? 

Co přesně ve svém příspěvku premiér řekl? 

Konkrétní vyjádření premiéra Andreje Babiše zaznělo v jeho pravidelném nedělním videu na sociálních sítích ve druhé polovině září. Babiš ve videu popisoval svůj rozhovor s mužem, kterého potkal na čerpací stanici cestou na Dny NATO, a ten se ho ptal na zadlužování ČR. Premiér se ho pokoušel uklidnit, že se budoucí generace nemusí žádných katastrofických scénářů bát. 

„Dnešní dluh je 3 726 miliard. A víte, kolik jsou úspory našich obyvatel? A teď nemluvím o fondech, jenom v bankách je to 3 924 miliard. Co to znamená? Že obyvatelé České republiky si mohou koupit od státu celý dluh a ještě jim zbyde 200 miliard… Dluh našeho státu je téměř o 200 miliard korun nižší než úspory obyvatel. Teoreticky by si tak občané mohli svůj stát koupit. Prostřednictvím republikových dluhopisů se to vlastně už děje,” zní od Andreje Babiše. Co se týče samotných čísel, jejich správnost není těžké ověřit. Horší už je to se správností interpretace, kterou z nich vyvodil. Konkrétní příspěvek si můžete pustit z videa přímo v článku. 

Ekonomové výrazně protestují

K problematickému názoru premiéra Andreje Babiše se vyjádřila řada renomovaných ekonomů. Například ekonom BH Securities Štěpán Křeček, který se dlouhodobě věnuje analýze státních financí a makroekonomice, si nebral servítky a důrazně se ohradil proti spojování soukromého majetku s veřejným: „V podtextu té myšlenky je, že když bude nejhůře, mohl by stát zvýšit daně a vzít si tak přes ně úspory občanů.” 

Samotná výše úspor občanů ale rozhodně neznamená, že stát tyto peníze může jen tak použít. Spojování státního dluhu se soukromými penězi lidí podle něj může působit jako varovné politické pomrkávání po jejich úsporách. V podobném duchu reagoval i Dominik Rusinek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance, který pro Novinky.cz dodal: „Skutečnost, že domácnosti mají více finančních aktiv, než činí státní dluh, sama o sobě nic nevypovídá o udržitelnosti veřejných financí – pro tu jsou klíčové jiné parametry jako tempo zadlužování, růst ekonomiky nebo výše sazeb. To, že úspory existují, ještě neznamená, že budou ochotny financovat stát za podmínek, které stát potřebuje.“

Analytické portály se rovněž shodují

Samotná argumentace premiéra má hned několik logických nedostatků. Hlavním z nich je ten, že státní dluh samotným prodejem dluhopisů nijak nezanikne, pouze dojde ke změně věřitele. Jinými slovy – občané si koupí dluhopisy, ze získaných peněz stát splatí dluh, ale stále bude dlužit svým občanům. Nehledě na to, že peníze občanů jsou soukromým majetkem, který by domácnosti půjčily státu jen v případě, že jim nabídne atraktivní výnos vzhledem k riziku a likviditě. 

Spořicí dluhopisy by proto z pohledu státu nebyly levnějším dluhem. Zájem občanů koupit si je by byl definován v první řadě úrokovou mírou. V důsledku toho by stát na úrocích běžným lidem zaplatil zhruba stejnou úrokovou sazbu, jakou od něj požadují institucionální investoři.   

Podle ekonomů jsou úspory občanů soukromým majetkem a nelze je spojovat se schopností státu splácet dluhy. , ...

Odvádí premiér pozornost od rozpočtového schodku? 

Proti názoru Andreje Babiše se velmi kriticky staví jak bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, tak i členové aktuální opozice, kteří často upozorňují, že premiér pouze odvádí pozornost od samotného rozpočtu, který má rekordní schodek. I když Česko prozatím není v žádné závažné krizi, trend je nebezpečný – růst výdajů bez odpovídajícího růstu příjmů totiž nemůže skončit dobře.