Babiš mění původní plán na zrušení koncesionářských poplatků. Jeho nové řešení už teď vzbuzuje u odborníků pochybnosti
Změna financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nadále hýbe Českem, a to i kvůli způsobu, jakým prošlo rušení koncesionářských poplatků prvním čtením. Kritika přichází od opozice, mnohých odborníků i části veřejnosti. Nyní se ovšem zdá, že premiér Andrej Babiš (ANO) chce přijít s novým řešením.
Financování veřejnoprávních médií by mohlo nakonec probíhat jinak, než původně navrhoval ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Andrej Babiš totiž údajně přijde s jiným způsobem financování ČT a ČRo, než je přímé financování ze státního rozpočtu. Nový plán však vzbuzuje u odborníků pochybnosti. Uklidnit se pravděpodobně nepodaří ani část veřejnosti, která bude dnes demonstrovat na Letné.
Kde se vezmou peníze na ČT a ČRo?
Zatím není jasné, odkud peníze přijdou. Předseda vlády má totiž údajně nový plán. „Babiš se lekl reakce lidí. Zároveň podpora hnutí ANO v průzkumech klesá k 30 procentům. Aby zachoval klid, pokusí se přijít s nějakou pseudokompromisní variantou,“ uvedl Michal Malý, politolog z Univerzity Karlovy. Podle jeho slov však nedojde k významnějším změnám ani ústupkům. Mnozí odborníci tak mají i nadále pochybnosti.
Původní návrh ministra kultury Oty Klempíře počítá s penězi pro veřejnoprávní média ze státní kasy. Konkrétní částku by přitom stanovil zákon. Zvyšovala by se o 10 procent vždy, když by kumulovaná inflace překročila tuto hranici. Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu by ale vedlo k tomu, že jejich provoz v konečném důsledku zaplatí občané ze svých stávajících daní.
Jasněji by mělo být až příští rok
„Premiér s ministryní financí projednají návrhy technického řešení a zveřejníme to v lednu,“ prozradil Novinkám ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Podle různých vyjádření se nyní zdá, že koalice nechce dosavadní poplatky ani přímé financování z rozpočtu. Kritici původního návrhu ostatně upozorňují, že právě peníze z rozpočtu by mohly zvýšit závislost obou médií na politicích. K těmto obavám vede i způsob, jakým koalice v prvním čtení návrh prosadila.
„Systém financování by měl být nastaven tak, aby se nedal zneužít a aby se nedala utlumit svoboda slova. To beru jako velký přešlap a faul vůči veřejnosti. I když je úprava financování televize a rozhlasu potřebná, neměla by probíhat takto nátlakově a manipulativně,“ vyjádřila své mínění pro Deník.cz socioložka Lucie Dokoupilová z Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Andrej Babiš se nyní podobné obavy snaží utlumit, ale mnozí lidé včetně odborníků stále bijí na poplach.
Dobrovolné příspěvky jako cesta?
Politici hovoří o různých zahraničních modelech, a to včetně mimorozpočtového financování. Padají ovšem i návrhy, že by lidé mohli poplatky dál platit dobrovolně. Odborníci k tomu ale uvádějí, že by vyšší dary mohly vést ke spekulacím, že jde o snahy o ovlivňování veřejnoprávních médií. Proto by podle Patrika Nachera (ANO), místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR, maximální výše takových příspěvků neměla překročit současnou výši koncesionářských poplatků.
Otázkou navíc zůstává, kolik lidí by dobrovolné poplatky platilo. Podle Výroční zprávy České televize o činnosti a hospodaření za rok 2025 lidé dlužili této veřejnoprávní televizi poplatky ve výši 349 milionů korun. Přes milion domácností se přitom k platbě vůbec nehlásí, ačkoli jsou nyní poplatky povinné. Na druhou stranu mnozí studenti chtějí platit koncesionářské poplatky i v případě, že budou dobrovolné. Stejně jde ale o velkou neznámou.
Na Letné proběhne velká demonstrace
ČT a ČRo uspořádaly 3. listopadu celodenní stávku. Po celé republice se také konají demonstrace. Největší proběhne dnes na pražské Letné, a to pod názvem „Letná proti 4:36“ a s heslem „Ruce pryč od médií!“. Protest nemíří jen proti změnám financování veřejnoprávních médií, ale také proti způsobu, jakým kabinet Andreje Babiše návrh prosadil v prvním čtení. „Omluvte se veřejnosti za protlačování klíčových zákonů ve 4:36 ráno,“ zní ostatně jeden z požadavků organizátorů. K hlasování totiž došlo právě v tento čas v sobotu 24. října.





Sledovat v Google Zprávách


















































