Zaměstnanci se bouří proti vánočním večírkům. Vadí jim tlak na účast i peníze, které za takovou akci utratí

Mnoho českých zaměstnanců začíná zavedenou tradici otevřeně kritizovat. Někomu vadí povinná účast, jiné zaráží spíše dodatečné náklady spojené s takovou akcí a někdo zkrátka a dobře věnuje čas před Vánoci raději rodině a svým blízkým než kolegům, které vidí každý den v práci. Podobné akce přitom zaměstnavatele stojí stovky tisíc – provedená šetření ukazují, že běžný vánoční večírek pro 50 až 100 lidí může vcelku bez problémů vyjít i na více než 300 tisíc korun. 

Zaměstnanci o vánoční večírky příliš nestojí

Zájem zaměstnanců o firemní večírky (nejen ty vánoční) dramaticky klesá. Zatímco ještě na začátku tisíciletí pořádalo podobné akce přes 90 procent firem a účast zaměstnanců byla téměř stoprocentní, dnes situace vypadá jinak. Podle jednoho z dříve provedených průzkumů agentury STEM/MARK se pouze 16 procent respondentů účastní firemních večírků opravdu rádo. Jinak řečeno – pouze jeden ze šesti zaměstnanců podobné akce dokáže ocenit. Přesto jsou večírky pro některé zaměstnavatele důležité a argumentují třeba tím, že jsou nedílnou součástí firemní kultury. 

Existuje přitom hned několik důvodů, proč zaměstnanci večírky odmítají. Nejčastějším argumentem je nedostatek času s rodinou v předvánočním období. Prosinec je totiž pro mnoho lidí plný povinností – od nákupu dárků přes pečení cukroví až po návštěvy rodiny. Firemní akce bývají často v pátek večer, takže zásadně naruší plány na celý víkend. Nehledě na to, že většina zaměstnanců je vnímá jako povinnost a vidí za nimi spoustu dodatečných nákladů. Ačkoliv samotný večírek platí firma, zaměstnanci si musí nakoupit vhodné oblečení, zajistit odvoz z akce, chůvu pro děti či dárky pro vybrané kolegy. A výdaje se jen sčítají. 

Firemní akce nemohou být ze zákona povinné

Přestože se účast u podobných akcí ze strany zaměstnavatele obvykle očekává, pravda je taková, že z pohledu zákona podobné akce nemohou být povinné. Pokud se večírek koná mimo pracovní dobu, zaměstnavatel účast nařídit nemůže. Jde totiž o soukromý čas zaměstnance, se kterým má právo nakládat, jak se mu zlíbí. Zároveň za neúčast nesmí přijít žádný pracovní postih. 

Zajímavější je otázka, pokud se večírek koná v pracovní době. V případě, že by šlo o odpolední vánoční posezení, může zaměstnavatel účast očekávat, ovšem jen v době, která by byla jinak pracovní. Zají­mavým detailem je také to, že pokud se jedná o akci v pracovní době s povinnou účastí, veškerá případná zranění zaměstnanců na takovém večírku se počítají jako pracovní úrazy. 

Kromě ztráty volného času před svátky vadí lidem i dodatečné náklady a značné narušení plánů na víkend po večírku. , ...

Konečný účet? Stovky tisíc korun

Firmy za vánoční večírky, o které zaměstnanci v konečném důsledku příliš nestojí, utratí nemalé peníze. Náklady se zpravidla pohybují v rozmezí 100 až 300 tisíc korun pro firmy s 50 až 100 zaměstnanci. Většinu výdajů přitom tvoří catering, pronájem prostor, zábavní program a případně také dárky pro zaměstnance. Situace je z pohledu zaměstnavatele o to horší, že náklady na vánoční večírky nejsou daňově uznatelné, a proto firma platí plnou cenu. 

Nehledě na to, že vánoční večírky mohou skončit i pořádným průšvihem. Například před několika lety proběhla médii informace o tom, že brněnská Nemocnice Milosrdných bratří si na opulentní večírek v paláci Jalta objednala nejrůznější akrobaty, tanečnice či burlesky. Celkový účet se vyšplhal až na 280 tisíc korun. A to nejlepší? Ze šesti stovek zaměstnanců jich nakonec dorazila zhruba padesátka. To znamená, že náklady na jednoho účastníka byly více než 5 000 korun. Většina zaměstnanců by pak vcelku pochopitelně ocenila spíše podobnou částku v penězích (nebo alespoň vhodně vybraném voucheru) nebo den volna mezi svátky navíc.