Pracovník třídicí linky popsal, co se děje s plasty ze žlutých popelnic. Na recyklaci jich putuje méně, než si lidé myslí

V loňském roce každý Čech vytřídil v průměru 90,5 kilogramu odpadů. Pokud bychom se podívali na výsledky třídění důkladněji, z auditovaných dat Autorizované obalové společnosti EKO-KOM vyplývá, že každý obyvatel Česka průměrně vytřídil 32,6 kilogramu kovů, 24,3 kilogramu papíru, 18,7 kilogramu plastů, 14,5 kilogramu skla a méně než půl kila nápojových kartonů. Pravidelně třídí odpad úctihodných 75 % obyvatel Česka. 

Lidé nejčastěji třídí odpad doma

Po celé naší zemi je rozmístěno více než 1 218 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Průměrná docházková vzdálenost k nim v roce 2025 byla pouhých 92 metrů, tudíž lze prohlásit, že podmínky pro třídění v Česku jsou velice dobré. Většina obyvatel třídí odpad doma (96 %), nicméně z průzkumů vyplývá, že v práci třídí 62 % lidí a venku 54 % lidí. Češi očividně neberou třídění odpadů na lehkou váhu.

Co se děje s odpady ze žlutých popelnic

Málokdo ale ví, co se děje s odpady poté, co je vyhodíme do některého z barevných kontejnerů. Pojďme se proto zblízka podívat na žluté kontejnery. Za poměrně krátkou historii používání plastů došlo k jejich masivnímu rozšíření a díky své nízké hmotnosti, vysoké pevnosti a odolnosti vůči korozi či působení vody se staly nedílnou součástí našich každodenních životů. Nejvíce se plasty využívají v obalovém průmyslu, ale významné využití nacházejí také ve stavebnictví, automobilovém průmyslu, elektrotechnice a elektronice. 

Víte, co se stane s PET lahvemi a dalšími odpady ze žlutých popelnic? , ...

Podle údajů EKO-KOM za rok 2025 se 55% plastových obalů zrecyklovalo a 36 % se energeticky využilo (tedy spálilo ve speciálních spalovnách za účelem výroby tepla nebo elektřiny). 

Poté, se se nepotřebný plast ocitne ve žlutém plastovém kontejneru, je převezen na dotřiďovací linku, kde jsou plasty tříděny podle materiálu do pěti základních skupin:

1. PET

2. fólie

3. duté plastové obaly

4. polystyren

5. směsný plast

Každá skupina se následně zpracovává samostatně. 

Brněnská třídicí linka byla první svého druhu v Česku

V Brně se nachází automatická třídicí linka, která celý proces zefektivnila a vede k účelnějšímu využití obsahu žlutých popelnic. Jak uvádí pracovník této třídicí linky: „Díky automatické třídicí lince jsme schopni velmi účelně využít také obsah žlutých popelnic. Optické separátory vytřídí až deset druhů jednodruhových plastů, zatímco magnety odloučí železné a neželezné kovy, tedy jak konzervy, tak plechovky. Ze žlutých popelnic tedy předáme k recyklaci naprosté maximum a občané se nemusí obávat, že by jejich práce při třídění přišla na zmar.”

Původní ruční třídicí linka v Brně zpracovávala přibližně 8 000 tun plastu a papíru ročně, zatímco nová linka při dvousměnném provozu vytřídí více než 13 000 tun plastového odpadu ročně. Zajímavostí je také to, že brněnská linka byla při spuštění první svého druhu v Česku a některé problémy se musely řešit za provozu. Černé plastové obaly jsou například optickými separátory hůře rozpoznatelné a linka tak slouží také jako testovací místo pro výrobce a designéry obalů. 

Co největší část odpadu ze žlutých kontejnerů se vrací do oběhu jako druhotná surovina, a protože se Brno snaží s odpadem nakládat maximálně účelně, jak uvádí zaměstnanec třídicí linky: „Díky činnosti moderního zařízení na energetické využívání odpadu u nás nekončí obsah černých popelnic na skládce, nýbrž jako surovina pro výrobu energie. Každoročně městu dodáme přes milion gigajoulů tepla a okolo 60 000 MWh elektrické energie, vše vyrobené z odpadu.” Automatická linka přináší skvělé výsledky a díky ní se účinnost třídění jednotlivých komodit pohybuje od 88 % do 98 %.

Druhý život plastů

Z vytříděných PET lahví se vyrábějí například fleecové oděvy, deky a dokonce i koberce. Plastové sáčky, fólie a tašky se většinou regranulují a poté z nich vzniknou nové fólie. A jak uvádí web Třídění je důležité: „Druhově neroztříděné směsné plasty se zpracovávají například na stavební a zahradní prvky jakou jsou ploty, zatravňovací dlažba, protihlukové zábrany či zahradní kompostéry." 

Pokud vás zajímá, zda se u vás doma vyskytují zrecyklované plasty, prohlédněte si například pytle na odpadky proti světlu. Vidíte nesouvislou barvu materiálu s tmavými kousky? Nesouvislá barva a tmavé částečky mohou naznačovat použití recyklovaného materiálu, ale samy o sobě nejsou jednoznačným důkazem.

Od 12. srpna 2026 je navíc v Evropské unii účinné nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) a v budoucnu má díky tomu dojít ke sjednocení obrázkových symbolů na obalech, díky čemuž bude třídění ještě jednodušší.