Zahrádkáři řeší, co se spadaným listím: Za pálení hrozí vysoké pokuty. Obce nabízejí bezplatná řešení, lidé si ale musí pohlídat podmínky

Dobrá zpráva pro české zahrádkáře je, že obce mají ze zákona povinnost zajistit místa pro likvidaci bioodpadu. Konkrétní podmínky se ale liší obec od obce – někde sází na obecní sběrné dvory, jinde mají dokonce svou vlastní kompostárnu a v některých oblastech mají jen pár hnědých popelnic, které jsou ale většinu času úplně plné. Má to ale háček – bezplatné služby obvykle platí jen pro občany, kteří mají v dané obci nahlášený trvalý pobyt.  

Bioodpad již na zahradě pálit nemůžete 

Pálení zahradního bioodpadu bylo zákonem omezeno už v minulosti. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, stanovoval pravidla pro spalování rostlinného materiálu a za jejich porušení hrozila pokuta až 50 tisíc korun. Obce však dříve mohly za určitých podmínek povolit spalování suchého rostlinného materiálu, například listí nebo větví. Od března 2025 ale platí přísnější pravidla, která tuto možnost zrušila. Zahrádkáři tak už nesmějí spalovat listí a další rostlinný odpad za účelem jeho likvidace.

Primárním důvodem zákazu je přitom ochrana ovzduší – pálení navlhlého listí nebo čerstvě posekané trávy je totiž doprovázeno štiplavým a hustým kouřem, který může intenzivně dráždit dýchací cesty. Není tedy divu, že když už se někdo ze zahrádkářů rozhodne bioodpad spálit, nejčastějšími udavači jsou sousedi. „Za porušení tohoto zákazu hrozí fyzickým osobám pokuta až 50 tisíc korun. U právnických a podnikajících fyzických osob může sankce dosáhnout až 500 tisíc korun. A pokud by došlo k opakovanému porušení, může být celý případ postoupen do správního řízení, kde se sankce může dál zvyšovat,“ uvádí Mgr. Nikola Šedová ze společnosti Dostupný advokát.  

Obce poskytují hnědé popelnice i celé sběrné dvory 

Pro drtivou většinu českých obcí jsou nejefektivnějším řešením hnědé popelnice (případně celé kontejnery) na bioodpad. Tyto kontejnery zajišťuje a pravidelně vyváží sama obec a patří do nich veškerý bioodpad – tedy například listí, tráva, slabé větve, spadané ovoce nebo zbytky zeleniny či květin. V menších obcích bývají popelnice zpravidla zdarma a svoz probíhá v zahradnické sezóně každý týden, mimo ni alespoň jednou za 14 dní. 

Pokud však mají zahrádkáři více bioodpadu, než kolik se jim vejde do popelnice, obvykle města i menší obce nabízejí možnost využít sběrný dvůr, který mají ze zákona povinnost zřizovat. Odevzdání bioodpadu bývá obvykle zdarma, ale jednou z podmínek bývá, abyste v dané obci měli trvalé bydliště. Někdy je také omezeno množství odpadu, který do sběrného dvora můžete odevzdat a pokud tento limit překročíte, budete muset za jakékoliv další uložení odpadu zaplatit. Drobnou nevýhodou je, že v menších městech může být velmi omezená pracovní doba – některé obce mají sběrné dvory v provozu například jen v průběhu sobotního dopoledne.

Nejjednodušším řešením pro odvoz listí a větví jsou hnědé popelnice na bioodpad nebo obecní sběrné dvory. , ...

Nejekologičtější volbou je zahradní kompost 

Jedním z nejekologič­tějších a zároveň nejlevnějších řešení je založení vlastního kompostu. Pro majitele zahrad je to ideální řešení, protože bioodpad nemusí ani opustit váš pozemek a za rok nebo za dva z něj budete mít kvalitní zahradní substrát. Na malou zahradu stačí plastový kompostér, který pohodlně seženete do tří tisíc korun v každém hobbymarketu. Na větší zahradu si můžete vyrobit vlastní dřevěný kompostér svépomocí. 

Jakmile ho budete mít, můžete do něj bez obav dávat listí, trávu, zbytky zeleniny i ovoce, slabé větve, piliny nebo třeba vychladlý popel ze dřeva. Když bude kompost správně udělaný, po roce budete mít kvalitní substrát, který je možné použít třeba při jarní výsadbě. Původní investice do kompostéru se vám tak pohodlně vrátí tím, že ušetříte na nákupu substrátu i na několika cestách do sběrného dvora. Rozhodně ale listí nepalte, protože riskujete vysoké pokuty i naštvané sousedy.