Listopad je poslední příležitostí ochránit trávník před sněžnou plísní. Na jaře už bude pozdě a škody si vyžádají náročnou obnovu

Ani v podzimních a zimních měsících se tedy nevyplatí péči o trávník podceňovat. Důsledkem případného podcenění může být rozvoj takzvané sněžné světlorůžové plísňovitosti trav, jejíž přítomnost poznáte podle vzniku bílých až narůžovělých míst. Trávník pod nimi může postupně odumírat a řídnout, čímž se navíc otevírá cesta pro invazi plevelů. Dobrou zprávou je, že pokud majitelé zahrad učiní během listopadu několik důležitých kroků, výrazně tím sníží pravděpodobnost, že se s tímto nepříjemným houbovým onemocněním na jaře vůbec setkají. 

Plíseň sněžná: Proč vzniká a jak ohrožuje trávník? 

Plíseň sněžná, o které se v odborných kruzích hovoří rovněž jako o sněžné světlorůžové plísňovitosti trav (Monographella nivalis, případně Microdochium Nivale), se řadí mezi nejvážnější a zároveň nejrozšířenější houbové choroby, se kterými se zahrádkáři mohou setkat. 

Microdochium Nivale obvykle přežívá v odumřelých částech rostlin nebo zbytcích posečených travin, ale může se objevit i ve vrstvě plsti přímo na povrchu půdy. Její podhoubí se postupně šíří mezi jednotlivými rostlinami a napadá především jejich listy či stébla, někdy však zasáhne i růstové části. 

Jaké jsou rizikové faktory? 

Toto onemocnění prosperuje především v podmínkách, v nichž je trvalá sněhová pokrývka položena na promrzlé nebo nadměrně promáčené půdě. Je však důležité podotknout, že houba Monographella nivalis ke svému rozvoji sníh nutně nepotřebuje. Trávník může napadat i v průběhu chladných podzimních nebo jarních měsíců. Obecně se jí daří při vysoké vlhkosti, nízkých teplotách a nedostatku slunečního svitu. Přítomnost sněhové pokrývky je tedy spíše rizikovým faktorem, nikoli nutnou podmínkou. To je dáno tím, že tráva pod sněhem zůstává dlouhodobě vlhká a teplota se pohybuje pouze okolo bodu mrazu. 

Mezi rizikové faktory patří silná vrstva spadaného listí, příliš vysoký či slehlý trávník nebo špatné odvodnění půdy. Problematické může být i nadměrné používání dusíkatých hnojiv. 

Konec podzimu je naprosto klíčový: Na co byste neměli zapomenout? 

Jedním z hlavních preventivních opatření je důkladný úklid. Majitelé zahrad by měli odstranit zbytky spadaného listí, větve i další organický materiál, který leží přímo na trávníku. 

Jako druhé by mělo přijít na řadu pečlivé sečení. Trávník by neměl být před zimou zbytečně přerostlý, na druhou stranu ani prudké zkrácení mu nemusí prospět. Jeho výška by se měla ideálně pohybovat okolo 4 až 5 centimetrů. 

Plíseň sněžná má obyvkle bílou až narůžovělou barvu. , ...

Tipy a triky: Další kroky, které mohou výrazně pomoci 

Kromě běžné údržby je vhodné provést i další preventivní opatření, která mohou být velmi nápomocná. 

Patří mezi ně například použití správné výživy. Poměrně častou chybou bývá přehnojování dusíkem, který sice dokáže podpořit růst nadzemních částí rostlin i v chladnějších měsících, to však nemusí být vždy pozitivní. Rostlina totiž může vytvářet nové, měkké a citlivé listy, které jsou náchylnější k poškození. Namísto používání dusíkatých hnojiv je žádoucí zejména dostatečné zásobení draslíkem. 

Druhé preventivní opatření představuje od­vodnění a provzdušnění půdy. Zaměřte se na místa, na nichž se po dešti dlouhodobě drží voda, a eliminujte příčiny špatného odtoku. 

Dále je vhodné zajistit přístup světla. V tomto směru pomůže například odstranění přerostlých keřů, dlouhých větví stromů a jiných překážek. 

Pomoci mohou i chemické prostředky, nicméně jejich použití by mělo být v rámci běžné údržby zahrad spíše až krajním řešením. 

Pokud se potýkáte s lysinami, ale neznáte příčinu jejich vzniku, můžete ji odhalit pomocí snadného testu s vodou a saponátem. Naopak na rady od umělé inteligence je vhodné nahlížet raději s odstupem, neboť chybovost této technologie není ani zdaleka nulová.