Schillerová slibuje Čechům milion korun navíc na důchod. Stačit má odkládat tisícovku měsíčně, odborníci ale její výpočty zpochybňují

Podle rozsáhlé studie výzkumné organizace PAQ Research a IDEA při CERGE-EI sice může být penzijní spoření klíčovým zdrojem prostředků ve stáří, ale v Česku není funkční. „Lidé začínají spořit pozdě, často ve fondech s malými výnosy a velkou část úspor jim seberou vysoké poplatky,“ uvádí studie, podle které brzdí penzijní spoření Čechů i malá podpora mladých. Tyto neduhy se přitom snaží řešit balík legislativních změn a reforem penzijního spoření s názvem Lepší penzijko.

Schillerová slibuje Čechům milion navíc

Konečné rozhodnutí o vládní novele Lepší penzijko zatím nepadlo, neboť legislativní proces v Poslanecké sněmovně po úspěšném prvním čtení nadále pokračuje. Další čtení spojená se závěrečným hlasováním poslanců lze očekávat v průběhu podzimu či zimy. Pokud by návrh nakonec prošel, změny nabudou účinnosti 1. ledna 2027. Alena Schillerová přitom slibuje, že při pravidelném měsíčním odkládání pouhého 1 000 korun si člověk za 35 let odnese 1,64 milionu korun namísto současných 600 tisíc.

„Příklad vychází z předpokladu, že si lidé spoří od 30 do 65 let a výnos akcií činí 7,5 % PA,“ uvádí samo Ministerstvo financí (MF) ve svém modelovém výpočtu, v němž se konečná částka 1,64 milionu korun objevuje. Právě to ale může být podle odborníků problém. „Model počítá s odvážným výnosem akcií 7,5 procenta ročně, takže milion navíc bych nikomu nesliboval,“ uvádí na webu Seznam Zprávy profesor ekonomie na Karlově univerzitě Petr Jánský, který je také zakládajícím ředitelem Centra pro veřejné finance.

Slibovat milion korun navíc nemusí být na místě , ...

Jaké body jsou aktuálně v návrhu?

Petr Jánský ministryni Schillerovou i vládu za Lepší penzijko také chválí. Především za to, že si troufly na kroky, které se předchůdcům nepodařily, tedy „sáhnout penzijním společnostem na poplatky, poslat střadatele pryč z fondů, které nevydělávají, a začít s podporou mladých“. Všechny tyto kroky jsou přitom aktuálně v návrhu.

• Návrh zákona výrazně omezuje odměny penzijním společnostem. U fondů se zruší poplatek za výkonnost a poplatek za správu má být zastropován na 0,5 procenta. Platit to nemá jen pro alternativní účastnické fondy. Penzijní společnosti ale nesouhlasí a varují, že to ohrozí ekonomickou udržitelnost tohoto sektoru.
• Mělo by dojít ke konci transformovaných fondů. Stát se to má do roku 2036. V těchto fondech si stále spoří více než 1,6 milionu lidí. Jenže vzhledem k povinnosti vykazovat každý rok kladnou nulu (fond nesmí skončit ve ztrátě a hodnota úspor klientů nesmí klesnout) nechtějí penzijní společnosti moc riskovat a investují příliš konzervativně, takže zhodnocení je nízké.
• Vláda chce motivovat k penzijnímu spoření mladé. Ve hře je také příspěvek pro lidi, kteří ještě nedosáhli 30 let věku. Ten by se měl zdvojnásobit na 40 procent vkladu. U dětského spoření navíc půjde čerpat státní podporu už od úložky 100 korun měsíčně. Aktuálně je přitom v penzijním spoření jen 11 procent účastníků pod třicítku.

Kompenzace za penzijní spoření

Už od 1. srpna 2026 v České republice platí novela zákona o doplňkovém penzijním spoření, která zavádí kompenzace a úlevy pro seniory. Pro navrácení peněz si je ovšem nutné podat žádost, a to do 1. února 2027, jinak klientům nárok na vrácení příspěvků zanikne. Hlavní příčinou zavedení kompenzací je snaha vlády napravit takzvanou „past na důchodce“, kterou nechtěně vytvořila předchozí reforma penzijního spoření z července 2024. Stát tehdy v rámci úsporných opatření plošně zrušil vyplácení státních příspěvků všem starobním důchodcům, kteří si dál spořili.