Kdo hradí pohřeb příbuzného: Ne vždy jsou to potomci, náklady mohou připadnout i vzdálenější rodině
Úmrtí rodiče je bezesporu náročnou životní situací. Kromě jiného rodina v takovém případě řeší, kdo o pohřbu rozhoduje a kdo v konečném důsledku nese náklady za jeho vypravení. Samotná skutečnost, že je někdo dítětem zesnulého, přitom ještě neznamená povinnost automaticky zaplatit celý pohřeb.
Česká legislativa totiž rozlišuje mezi osobou, která pohřeb objedná a uhradí, a tím, kdo má jeho náklady nakonec nést. Důležitou roli přitom hraje také dědické řízení a majetek, který po zemřelém zůstal. Za určitých okolností mohou náklady připadnout i vzdálenějším příbuzným, případně může pohřbení zajistit obec.
Kdo má podle zákona zaplatit pohřeb rodičů
Podle § 114 občanského zákoníku má právo určit podobu posledního rozloučení v první řadě samotný zesnulý. „Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel,“ popisuje dále občanský zákoník.
Právo rozhodovat o pohřbu však automaticky neznamená povinnost uhradit veškeré související výdaje ze svého. Občanský zákoník totiž zmiňuje: „Náklady pohřbu a opatření pohřebiště se hradí z pozůstalosti.“
V praxi však obvykle dochází k situaci, kdy někdo z příbuzných pohřeb objedná a zaplatí ještě před dokončením dědického řízení (které se může táhnout dlouhou dobu). Vůči pohřební službě je za úhradu sjednaných služeb zpravidla odpovědný jejich objednatel. Následně však může požadovat náhradu odpovídajících nákladů z pozůstalosti.
Povinnost uhradit pohřeb může připadnout i vzdálenějším příbuzným
Specifická situace může nastat v případě, kdy majetek zesnulého na pokrytí pohřebních výdajů nestačí. V takovém případě mohou povinnost jejich úhrady nést dědicové, což vyplývá z § 1701 občanského zákoníku.
Může se tedy stát, že například zesnulý nezanechá žádné potomky a podle zákonné dědické posloupnosti bude dědit jeho sourozenec. Pak může právě tomuto sourozenci vzniknout povinnost pohřební náklady uhradit. Za určitých okolností pak mohou těmito dědici být i vzdálenější příbuzní.
Co když jeden sourozenec zaplatí celý pohřeb
Při objednávání pohřbu může nastat situace, kdy jedno dítě zesnulého zaplatí celý pohřeb a druhé dítě nic. Náhradu těchto vynaložených nákladů však může toto dítě uplatnit v rámci pozůstalostního řízení. Vzhledem k tomu je nutné uchovat veškeré faktury a doklady o zaplacení.
Kdy může pohřeb zajistit obec
Zákon v tomto ohledu stanovuje jednu důležitou lhůtu. Pokud nikdo nesjedná pohřeb do 96 hodin od oznámení úmrtí, musí pohřbení zajistit obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo kde bylo tělo nalezeno. Pokud se rodina nebo jiná oprávněná osoba v této době přihlásí a pohřeb sjedná, obec do toho už nezasahuje.
Obec přitom musí zajistit pohřeb slušným způsobem podle místních zvyklostí. Podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj se ve většině případů jedná o kremaci bez obřadu. Vyhláška přitom konkrétně stanovuje, co všechno musí náklady nejméně zahrnovat.
Obec následně své účelně vynaložené náklady přihlásí do dědického řízení. To znamená, že se tyto náklady zaplatí z majetku zesnulého. V případě, že bylo dědické řízení zastaveno, nebo o něm nerozhodují české soudy, náklady obci zpětně hradí Ministerstvo pro místní rozvoj.
Zjistěte také, jak se pohybují ceny pronájmu místa na hřbitově a kolik dnes stojí pohřeb.





Sledovat v Google Zprávách
















































