Pokud bude na Vánoce jasno, čeká nás úchvatná nebeská podívaná. Takové načasování se jen tak nevidí

Superúplněk není astronomickým termínem, neboť ho v roce 1979 vymyslel astrolog Richard Nolle. Vědci používají pojem perigee syzygy. Tento jev každopádně způsobuje souběh dvou astronomických událostí. Jedná se o moment, kdy je Měsíc v perigeu (nejblíže Zemi) či velmi blízko něj, a moment, kdy je plně osvětlen Sluncem (úplněk). Zaznamenání tohoto fenoménu sice nemusí být snadné, ale existují způsoby, jak zvýšit šance, že si superúplněk užijete i při pozorování pouhým okem.

Největší a nejjasnější superúplněk za 7 let

Superúplněk šlo letos pozorovat už 3. ledna. Další bude možné zaznamenat za necelý měsíc, neboť Měsíc bude v superúplňku i 24. listopadu. Ten největší a nejjasnější ovšem nastane ještě později. Konkrétně 24. prosince 2026 ve 2:28 SEČ, tedy v noci ze středy na Štědrý den. Nepůjde jen o nejvýznamnější událost tohoto typu v letošním roce, ale dokonce od roku 2019.

Měsíc bude na Štědrý den ve fázi úplňku vzdálen od Země jen 356 740 kilometrů, takže se na obloze může jevit až zhruba o 14 procent větší a přibližně o třetinu jasnější než při běžném úplňku. Ačkoli se jedná o celkem výjimečnou událost, pozorování tohoto fenoménu může být poněkud náročnější.

Superúplněk je možné nejlépe poznat, když je Měsíc nad horizontem , ...

Lze superúplněk na obloze pozorovat?

Lze, ale očima ho prakticky nepoznáte. Podíváte-li se na fotografii běžného úplňku a superúplňku, rozdíl je celkem patrný. Na obloze je to ovšem složitější. Zvlášť bez možnosti porovnání. I když ale 14 procent není velký rozdíl ve velikosti, superúplněk bude až o třetinu jasnější. Kvůli světelnému smogu, kterému se nedá uniknout především ve městech, však ani to pozorování nezjednoduší.

„Díky tomu, že je pro náš zrak úplněk na nebi velmi malým objektem, nejsme schopni rozdíl mezi největším a nejmenším možným úplňkem dobře rozlišit. Vždyť tento rozdíl se rovná úhlu, pod jakým bychom viděli pětikorunovou minci ze vzdálenosti 20 metrů,“ vysvětlil ve videu, které se týká právě superúplňku, český astronom a popularizátor vědy Pavel Gabzdyl.

Chcete-li pozorovat superúplněk, nejlepší to bude v přírodě bez světelného znečištění. Pokud tedy budete trávit období Vánoc mimo civilizaci, bude to ideální. Jinak je nejvhodnější pozorování při východu a západu Měsíce, kdy se náš souputník nachází těsně nad obzorem. V tu chvíli podvědomě srovnáváme jeho velikost s objekty na horizontu, tedy s domy, stromy nebo krajinou.

I když může být poměrně složité rozpoznat superúplněk pouhým okem, tento fenomén má vliv na Zemi. Protože Měsíc je naší domovské planetě opravdu velmi blízko, může způsobit větší příliv a odliv než obvykle. Takzvané slapové jevy však lze v České republice rovněž zaznamenat jen těžko.

Co půjde ještě pozorovat v prosinci?

V pondělí 21. prosince ve 21 hodin 50 minut nastane zimní slunovrat. Čeká nás tedy nejkratší den a nejdelší noc. Superúplněk je na „programu“ jen o několik dní později, takže větší Měsíc na obloze bude velmi dlouho. Čas 2:28 ráno totiž pouze označuje, kdy se Měsíc dostane do dokonalé opozice se Sluncem a dosáhne 100% osvětlení. Při jasné obloze ale bude vidět klidně i 16 hodin.

Ještě před těmito dvěma astronomickými událostmi nás čeká jiná zajímavá podívaná. V noci ze 13. na 14. prosince 2026 ozdobí nebe Geminidy. Jedná se o jeden z nejaktivnějších a nejspolehlivějších meteorických rojů roku, který pochází z prachu a úlomků, jež za sebou zanechala planetka 3200 Phaethon. Nejlepší doba pro pozorování přitom bývá ve druhé polovině noci.