Babiš zvažuje úplně jiný způsob financování médií. Místo koncesionářských poplatků by mohla přijít zvláštní daň

Aktuálně se nejčastěji hovoří o tom, že by Česká televize a Český rozhlas byly financovány přímo ze státního rozpočtu, konkrétně jako mandatorní výdaj z rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury. Předseda vlády Andrej Babiš však podle generálního ředitele České televize nedávno připustil, že uvažuje rovněž nad jinými modely financování. Jako inspirace by údajně mohly posloužit státy ze severní Evropy, v nichž se peníze na financování médií zpravidla vybírají prostřednictvím specifické daně, která je navázána přímo na příjmy občanů. Financování ze státního rozpočtu, které již vláda prosazuje v Poslanecké sněmovně, však nadále zůstává otevřenou možností, o jejíž definitivní podobě se vede velmi živá diskuze nejen na parlamentní půdě. 

Premiér zvažuje jiný způsob financování, v úvahu připadá severský model 

Diskuze o televizních a rozhlasových poplatcích nabrala v posledních dnech zcela nový směr. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se ve čtvrtek 29. října zúčastnil osobní schůzky s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. 

Šéf veřejnoprávní televize po jejím skončení oznámil, že spolu s premiérem České republiky probíral mimo jiné možnost financovat Českou televizi a Český rozhlas zcela odlišným způsobem, než o jakém se dosud hovořilo primárně. Babiš podle něj hledá inspiraci v některých severských státech, konkrétní podrobnosti však alespoň prozatím zůstávají utajeny. 

Jak funguje systém v severských státech? 

Není pochyb o tom, že severský model může být přinejmenším zajímavou alternativou. V některých státech na severu Evropy obyvatelé neplatí přímo tradiční koncesionářské poplatky, nýbrž specifickou daň, která je vytvořena cíleně za účelem financování veřejných médií. 

Jako příklad může posloužit Švédsko, které se v roce 2019 rozhodlo nahradit běžný televizní poplatek individuálním příspěvkem na provoz příslušného média. Tento příspěvek je vybírán prostřednictvím zvláštních daní, přičemž jeho výše se odvíjí zejména od zdanitelného příjmu konkrétního občana. 

V roce 2026 odpovídá sazba jednomu procentu z konkrétního zdanitelného příjmu, přičemž výše je zároveň zastropována na částce 1 184 švédských korun ročně na osobu (to je přibližně 2 624 českých korun). 

Naprosto klíčový detail spočívá v tom, že vybrané peníze neputují přímo do státního rozpočtu. Švédská daňová správa je převádí na oddělený účet, který je určený výhradně k financování veřejných mediálních služeb (veřejnoprávní televize SVT, rozhlasu Sveriges Radio či vzdělávacího vysílání UR). To je velmi důležité pro ochranu nezávislosti médií. 

Velmi podobně, nikoli však zcela totožně, funguje systém i ve Finsku, kde je daň stanovena na 2,5 procenta z čistých příjmů. 

Pokud by se vláda nakonec rozhodla zvolit podobnou cestu jako severské státy, mohlo by jít o velmi zajímavý kompromis mezi garancí nezávislosti médií a odbouráním administrativní zátěže spojené s výběrem tradičních poplatků.  

Financování ze státního rozpočtu zůstává na stole

Nutno podotknout, že případný severský model zatím nepředstavuje konkrétní vládní návrh.

V tuto chvíli se na půdě Poslanecké sněmovny projednává zcela jiné řešení, kterým je zrušení koncesionářských poplatků a jejich následné nahrazení pravidelným příspěvkem ze státního rozpočtu. 

Právě tento model označují odborníci za problematický, protože může vést k přímému ohrožení nezávislosti médií. Jestliže by se totiž financování České televize a Českého rozhlasu navázalo přímo na státní rozpočet, stalo by se součástí rozpočtového procesu schvalovaného Poslaneckou sněmovnou. 

To by znamenalo, že by vláda získala možnost vytvářet na média ekonomický tlak. Pokud by například Česká televize kritizovala určité vládní kroky, mohla by čelit hrozbě snížení rozpočtu. V opačném případě, tedy pokud by veřejnoprávní média hovořila o vládních představitelích pozitivně, by naopak mohla očekávat finanční přívětivost. To by mohlo vést například k rušení nepohodlných investigativních pořadů nebo kritické publicistiky. 

I proto lidé pořádají protesty na podporu médií. Tomio Okamura na tuto kritiku nedávno reagoval proh­lášením o úplném zrušení České televize a Českého rozhlasu. 

Lidé pravděpodobně budou na chod médií přispívat i nadále

Ať se situace nakonec vyvine jakkoliv, je velmi pravděpodobné, že lidé budou na provoz médií přispívat i po zavedení změn. 

Ani případný přechod na financování ze státního rozpočtu totiž neznamená, že by náklady související s chodem médií zmizely. Jen by se změnil způsob jejich výběru. Namísto přímých poplatků by peníze do České televize a Českého rozhlasu proudily z daní, které odvádí všichni občané bez výjimky. Paradoxně by se tedy na financování podíleli i lidé, kteří přijímač vůbec nevlastní.