Okamura přišel s dalším zásadním prohlášením o České televizi. Nevadilo by mu ani její úplné zrušení

Nejvyšší představitel SPD a nynější předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konstatoval, že pokud by někdo navrhl zrušení České televize a Českého rozhlasu, bude hlasovat pro. Mezitím po celé zemi, zejména potom v Praze, vyrazily do ulic tisíce lidí, kteří hlasitě protestují proti jakýmkoli snahám o úplné zrušení koncesionářských poplatků nebo oslabení veřejnoprávních médií. Zatímco podporovatelé zrušení poplatků za rozhlas a televizi argumentují tím, že stávající systém zbytečně zatěžuje rozpočty domácností, odpůrci varují před ztrátou nezávislosti a upozorňují, že i přes případné zrušení poplatků budou domácnosti i nadále tato média financovat prostřednictvím daní. 

Okamura: Nelpím na existenci České televize ani Českého rozhlasu

Tomio Okamura patří k politikům, kteří prosazují zrušení koncesionářských poplatků dlouhodobě. Nyní dokonce prohlásil, že by byl ochoten hlasovat i pro případné úplné zrušení České televize a Českého rozhlasu. 

„Jestli někdo navrhne zrušení České televize a Českého rozhlasu, já budu pro. Já nic ovlivňovat nechci. Vůbec nelpím na tom, že by měla existovat z veřejných prostředků placená Česká televize a Český rozhlas,“ prohlásil Tomio Okamura. 

Reagoval tím na argumenty, které se týkají obav z politického ovlivňování a ztráty nezávislosti obou médií v případě, že by byla financována přímo ze státního rozpočtu. 

Proč se kritici rušení poplatků obávají ztráty nezávislosti médií?

Hlavní obava odpůrců vládních plánů spočívá v tom, že pokud by se financování přesunulo pod stát, politici by mohli snáze ovlivňovat média. 

V aktuálně platném systému koncesionářských poplatků jsou Česká televize i Český rozhlas financovány přímo občany, což vytváří bariéru mezi politickou mocí a samotnými redakcemi. Příjmy médií totiž nejsou přímo závislé na každoročním rozhodování o státním rozpočtu, což představuje jednu z hlavních pojistek jejich finanční nezávislosti. 

Pokud by se ovšem financování obou médií navázalo přímo na státní rozpočet, stalo by se součástí rozpočtového procesu schvalovaného Poslaneckou sněmovnou. Nynější vládní návrh sice určuje konkrétní částky a mechanismus valorizace, případná změna by však média přiblížila každoročnímu rozhodování o veřejných výdajích. 

Zjednodušeně řečeno, vládní koalice by měla možnost na média vytvářet ekonomický tlak: pokud by někteří redaktoři a pracovníci České televize nebo Českého rozhlasu například vysílali reportáže kritické vůči vládě nebo o ní informovali způsobem, který by politikům nevyhovoval, vláda by jim mohla přiškrtit rozpočet. 

Naopak pokud by státní média byla vládě nakloněná, politici by je mohli odměnit navýšením rozpočtu. 

Právě to je hlavním důvodem, proč v České republice aktuálně probíhají protesty na podporu nezávislosti médií. 

Odpůrci se obávají ztráty nezávislosti médií. , ...

Čím naopak argumentují zastánci rušení koncesionářských poplatků?

Příznivci rušení koncesionářských poplatků argumentují pro změnu tím, že by domácnosti měly přestat pravidelně odvádět platby za služby, které nevyužívají. Podle nich je v dnešní době široké nabídky komerčních médií a internetových platforem přežitkem, aby lidé platili povinný poplatek z vlastnictví přijímače bez ohledu na to, jestli Českou televizi nebo Český rozhlas vůbec chtějí sledovat, respektive poslouchat. 

Představitelé vládní koalice zároveň tvrdí, že přesun financování do státního rozpočtu umožní lepší kontrolu využívání veřejných prostředků. 

V tomto směru je důležité podotknout, že pokud se koncesionářské poplatky zruší, domácnosti sice přestanou platit poplatky, avšak náklady na veřejnoprávní média budou nést i nadále. Jelikož by byla placena ze státního rozpočtu, znamenalo by to, že z peněženek občanů tyto peníze nepřestanou mizet, pouze se z financování médií stane další položka hrazená z daní všech daňových poplatníků bez výjimky. 

Jaké by mělo zrušení koncesionářských poplatků dopady na samotná média? 

„Bude to pro nás znamenat velké úspory a škrty nejen v oblasti režie a provozu, ale hlavně se to dotkne posluchačů v oblasti výroby, programů, vysílání,“ konstatoval již dříve generální ředitel České televize Hynek Chudárek. 

Podle něj by snížení rozpočtu znamenalo například omezení regionálního vysílání, výroby pořadů pro děti a mládež nebo nutnost zasahovat do premiérových titulů v letošním a příštím roce. Dále by Česká televize pravděpodobně musela přistoupit ke snížení kapacit. 

„Stoprocentně se budeme bavit, jestli ponecháme stejnou síť zahraničních redaktorů a korespondentů,“ dodal Chudárek. 

Podle rámcových odhadů by se propouštění mohlo dotknout bezmála 300 lidí.