„Na důchodce peníze jsou, na dostupné bydlení ne.“ Mladí mají dost prázdných slibů vlády a kritizují nastavení systému

Zejména mladší ročníky se potýkají se situací, kdy se jim postupně zhoršují podmínky budoucího důchodového zabezpečení, prodlužuje se věk odchodu do penze a zároveň vrcholí krize dostupnosti bydlení. Oproti tomu zástupci starších generací často vyrůstali ve vlastních bytech nebo rodinných domech, případně si je mohli pořídit za výrazně dostupnějších podmínek. Navíc na ně nedopadá postupné snižování výměry nově přiznávaných penzí ani přísnější pravidla pro odchod do důchodu. Na druhou stranu platí, že dnešní senioři za své důchody zaplatili desítkami let práce a souvisejícími odvody do systému, a přesto nemalá část z nich čelí zvýšenému riziku chudoby. V rámci debaty je tedy důležité, aby se obě strany snažily vzájemně pochopit a respektovat. Klíčové je uvědomovat si rozdílné demografické a ekonomické podmínky a na základě faktů vést konstruktivní diskuzi.  

Nynější důchody rostou, oproti tomu mladí čelí nejistotě 

Ze statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že plný starobní důchod odpovídal k prosinci 2025 v průměru částce 21 175 korun měsíčně. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplatila během daného roku na důchodech přibližně 700 miliard korun.

Evropské srovnávací žebříčky, které se zabývají reálnou životní úrovní důchodců a kromě samotné výše penzí berou v potaz i jejich kupní sílu, pak ukazují, že Česká republika obsadila dokonce druhou pozici. 

Oproti tomu mladí lidé čelí nejistotě, kolik budou v budoucnosti sami dostávat a kdy budou moci do důchodu odejít. Důchodová reforma, kterou bylo nutné zavést kvůli nepříznivé demografické situaci, totiž nejvýrazněji dopadá právě na ně. 

Není proto překvapivé, že se diskuze o penzích mnohdy mění ve spor o spravedlnost. Stávající důchodci mohou poukazovat na celoživotní práci a odvody, zatímco mladí na skutečnost, že i přes práci na plný úvazek a snahu spořit mají problém zajistit si základní životní potřeby. 

Věta, kterou mladí neslyší rádi: „My jsme si na všechno museli vydělat“ 

V rámci mezigeneračních diskuzí se často objevuje argument, že zástupci starších generací si své bydlení a majetek museli postupně budovat vlastní prací. Toto tvrzení ovšem přehlíží zásadní fakt, a sice že výsledek úsilí zdaleka nezávisí jen na pracovitosti. 

Naprosto klíčové jsou ceny nemovitostí v době nákupu, výše příjmů, úrokové sazby, dostupnost nájemního bydlení či možnost získat finanční pomoc od státu nebo rodiny. A řada z těchto faktorů mladým rozhodně nenahrává. 

Česko čelí krizi dostupnosti bydlení. , ...

Mladí vstupují do života během vrcholící krize dostupnosti bydlení

„Na důchodce peníze jsou, na dostupné bydlení ne.“ Podobné výtky se objevují v mezigeneračních debatách o spravedlnosti systému. Mladí lidé čelí vysokým cenám nemovitostí a nejisté budoucnosti důchodů. Závažnost situace dokládají také analýzy dostupnosti bydlení. Například podle analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví, která je aktuální k druhé polovině minulého roku, panují v České republice páté nejhorší podmínky pro bydlení v Evropské unii. Česko se v tomto indexu nachází až na 23. pozici z celkem 27 zemí. Debata se tak dotýká i politických slibů a nastavení celého systému.

Nedůvěru mladých v řešení bytové krize dokládá také průzkum agentury Ipsos. Podle něj pouze 16 % lidí ve věku 18 až 30 let věří, že vláda problém nedostupného bydlení vyřeší, zatímco 35 % očekává další zhoršení situace.

O stejném problému hovoří rovněž odborníci. 

„Dostupnost bydlení je v Česku velmi špatná. V porovnání s příjmy domácností jsou ceny bydlení výrazně nadhodnocené, jak ukazují data nejen naše, ale třeba i České národní banky,“ konstatoval Petr Sunega ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR z oddělení Socioekonomie bydlení. 

Ze statistik lze vyčíst, že na pořízení průměrného bytu je podle uvedeného srovnání potřeba přibližně 13 průměrných ročních mezd.

Chudoba se však nevyhýbá ani seniorům 

Nutno podotknout, že existuje i řada důchodců, kteří celý život poctivě pracovali, ale nyní žijí na hranici chudoby. 

Často jde například o lidi, kteří žijí sami, nebo o páry, které nemají vlastní byt. Právě na ně může krize dostupnosti bydlení dopadat stejně tvrdě, často dokonce ještě citelněji než na příslušníky mladé generace, protože mají omezené možnosti, jak své příjmy zvýšit vlastní pracovní aktivitou. 

Tito lidé přitom vstupovali na trh práce v době, kdy stát sliboval, že se za celoživotní práci a řádné odvody postará o jejich důstojné stáří.