Od září 2027 se bude ve školních jídelnách vařit jinak. Dětem se změní jídelníčky, kuchařky čeká nová výzva

Podle aktuálních dat Státního zdravotního ústavu by přechod na zdravější stravování mohl během deseti let ušetřit až půl miliardy korun na výdajích za léčbu chronických onemocnění a tisícům dětí pomoci k lepšímu zdraví. Výživová doporučení se neustále vyvíjejí a právě u dětí je vyvážený příjem živin obzvlášť důležitý.

Konec nadbytku cukru a soli

Reforma školního stravování si klade za hlavní cíl pomoci zastavit rostoucí trend dětské obezity. Dětská obezita totiž představuje zdravotní problém, který může v budoucnu zatěžovat také zdravotnický systém. Podle aktuálních údajů Státního zdravotního ústavu trpí v Česku nadváhou nebo obezitou přibližně 16 % dětí ve věku 5 až 17 let. V praxi to odpovídá asi čtvrt milionu školáků a navíc se čísla neustále zhoršují.

Stávající spotřební koš z roku 2005 již neodpovídá moderním vědeckým poznatkům o výživě ani nedokáže efektivně omezit nabídku nadměrně slazených nápojů či přesolených instantních polotovarů, které se stále ještě někde na dětských talířích objevují.

Novela vyhlášky tak zavádí přísnější požadavky na složení jídel a především se zaměřuje na množství cukrů a soli. Snaží se o razantní omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin, protože nejnovější vědecké poznatky ukazují, že takové potraviny škodí i v malém množství. Jídelníčky by se měly výrazně obohatit o celozrnné obiloviny, luštěniny, ryby, pseudoobiloviny, jako je pohanka či quinoa a zvýšit se má také množství ovoce a zeleniny.

Cílem je zvýšit poměr ovoce, zeleniny a ubrat sůl a cukr. , ...

Úspory ve zdravotnictví

Součástí reformy mají být také změny ve vykazování jednotlivých kategorií potravin, které by měly zjednodušit administrativu i kontrolu. Právě přechod na nová pravidla by měl pomoci zlepšit zdraví mladé populace a přinést i finanční úspory ve zdravotnictví hlavně v dlouhodobém horizontu. Školní stravování je pro některé děti zdrojem až třetiny přijaté denní energie.

Jak ukazují i různé studie a modely, pokud by si žáci udrželi alespoň 35 % nově získaných zdravějších stravovacích návyků do dospělosti, v praxi by to mohlo zabránit vzniku více než 4 000 nových případů diabetu 2. typu. Predikce dále odhadují odvrácení zhruba 970 případů ischemické choroby srdeční, 878 cévních mozkových příhod nebo 123 případů karcinomu tlustého střeva.

Snížení výskytu těchto vážných civilizačních chorob přinese podle propočtů Ministerstva zdravotnictví celému systému úspory přes 524 milionů korun v průběhu deseti let. Největší část ušetřené částky, a to okolo 318 milionů korun připadá výhradně na prevenci diabetu 2. typu. Změna by také mohla pomoci více než 3 200 dětem dostat se z pásma obezity do nadváhy a 8 300 dětí by se teoreticky mohlo posunout z pásma nadváhy do pásma optimální tělesné hmotnosti.

Jídelny dostaly více času

Původní legislativní plán počítal se zavedením povinného nového spotřebního koše pro všechny školy již od počátku září letošního roku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nakonec po konzultacích se zástupci jídelen a zřizovateli rozhodlo o prodloužení přechodného období o rok. Nové výživové normy tak budou závazné od 1. září 2027 a zpoždění má školám i zřizovatelům poskytnout nutný prostor pro důkladné přípravy. Nyní tak probíhá adaptační období pro testování nových receptur v praxi či změnu dlouhodobých dodavatelských smluv na suroviny.

Diskutuje se také o větším využívání surovin od místních dodavatelů, zejména kvůli jejich čerstvosti, kvalitě a dopadu dopravy na životní prostředí. Zavedení nového spotřebního koše představuje pro veškerý provozní personál značnou výzvu, ale existují i specializované krajské metodické týmy, které školám pomáhají. Jaká bude praxe, se pak ukáže od nového školního roku.