Češi mají odvážný plán na dobývání vesmíru. Představili letadlo, které má létat do vesmíru z běžného letiště
Lety do vesmíru má většina lidí neodmyslitelně spojené s obřími raketami a astronomickými náklady. V budoucnu by však mohlo dobývání vesmíru vypadat úplně jinak, než jak si v dnešní době představujeme. Ambiciózní plán představila i jedna česká společnost.
Její koncept spočívá v letounu, který by dokázal odstartovat z běžného letiště. Vystoupal by až na samotnou hranici vesmíru, a poté by se vrátil zpátky na přistávací dráhu. Pokud by se tento projekt nakonec podařilo uskutečnit, mohl by otevřít nové možnosti v oblasti kosmického výzkumu.
Česká firma představila kosmické letadlo NEBESA
Za tímto projektem stojí česká společnost NEBESA Aerospace, která svůj koncept představila v říjnu 2026 na mezinárodním obranném veletrhu Future Forces Forum v Praze. Spočívá v bezpilotním suborbitálním letounu, který by měl v budoucnu umožňovat opakované lety na hranici vesmíru. Zásadní předností má být právě schopnost odlétat z běžných letišť, čímž má odpadnout potřeba využívat speciální a finančně nákladné kosmodromy.
Představený letoun svou konstrukcí připomíná spíše futuristickou stíhačku než klasickou vesmírnou raketu. Pyšní se protáhlými křídly ve tvaru delty, dvěma svislými stabilizačními plochami a kombinuje proudový a raketový pohon. Letoun by měl být schopen dosáhnout výšky až 110 kilometrů a rychlosti Mach 3,5, což odpovídá zhruba 3 700 až 4 300 km/h v závislosti na podmínkách letu. Prozatím však tento výkon samozřejmě nebyl ověřen v letu.
K provozu by nebyla nutná odpalovací rampa ani kosmodrom
Toto kosmické letadlo se od běžné rakety liší v tom, jakým způsobem má létat. Klasická nosná raketa funguje tak, že startuje vertikálně z kosmodromu, většinu konstrukce spotřebuje a zpátky se vrátí pouze kapsle.
Oproti tomu toto kosmické letadlo má nejprve vzlétnout z letiště za pomoci dvojice proudových motorů. Následně by letoun měl využít centrální raketový motor, který by mu umožnil vystoupat do mnohem větší výšky. Po dokončení mise by se letoun klouzavým letem vrátil na přistávací dráhu.
Velkou výhodou takového řešení je, že by letoun byl opakovaně použitelný. Zároveň by odpadla potřeba speciální vertikální odpalovací rampy a vlastního kosmodromu.
Cílem je překonat hranici vesmíru ve výšce 100 kilometrů
Cílem projektu je, aby letoun dokázal překonat takzvanou Kármánovu hranici. Podle Mezinárodní letecké federace (FAI) se za konvenční hranici vesmíru považuje výška 100 kilometrů nad Zemí. Nejde však o fyzicky ostrou hranici atmosféry. Český projekt má podle představených parametrů dosáhnout až 110 kilometrů. Nutno ale zdůraznit, že by nešlo o klasický orbitální let, při kterém se kosmická loď dostane na oběžnou dráhu Země.
Letoun by mohl sloužit vědcům i armádě
Připravovaný stroj by měl najít využití celkem ve třech oblastech. V prvé řadě by sloužil k vědeckému výzkumu. S jeho pomocí by se mohly provádět experimenty v krátkodobé mikrogravitaci, například sledování chování materiálů či kapalin. Dále by našel uplatnění během testování nových technologií. Kromě toho by se mohlo jednat také o vojenské využití, kdy by letoun sloužil k testování radarů, výcviku protivzdušné obrany nebo během průzkumných misí.
Nutno podotknout, že letadlo nemá sloužit jako běžné dopravní letadlo pro cestující ani jako konkurence velkých raket pro vynášení družic. Limitem je v tomto ohledu poměrně nízká nosnost, která má činit pouze 25 kg.
Opakovatelného suborbitálního přístupu ke Kármánově hranici by společnost chtěla dosáhnout do roku 2032. Firma si přitom už teď stanovuje jednotlivé realistické mezikroky a veřejně je publikuje.





Sledovat v Google Zprávách















































