Fyzik upozornil na častou chybu při používání radiátorů. Kvůli ní se místnosti vytápějí pomaleji

Jak upřesnil odborník, princip termostatické hlavice je často vnímán špatně: „Lidé se domnívají, že otočením se zrychlí ohřátí místnosti jako třeba u regulátoru na elektrickém přímotopu. Jenže hlavice si si průtok do radiátoru řídí smršťováním nebo rozpínáním uvnitř použitého materiálu. Jde spíše o takový teploměr, než regulátor rychlosti ohřátí tělesa.”

Mylná představa o rychlosti

Jak upřesnil odborník na fyziku termostatických hlavic, lidé jsou přesvědčeni, že čím větší číslo bude na hlavici nastaveno, tím rychleji dosáhnou tepelného komfortu v místnosti. Jenže úkolem hlavice je udržovat uživatelem nastavenou požadovanou teplotu vzduchu v místnosti.

Uvnitř hlavice se nachází termostatický prvek. Ten je naplněný speciální kapalinou, plynem nebo třeba voskem. Tento prvek reaguje na okolní teplotu vzduchu a podle ní se buď rozpíná nebo naopak smršťuje. Tímto fyzikálním mechanismem pak plynule tlačí na dřík ventilu a omezuje či otevírá průtok horké vody do radiátoru. Otevření hlavice na maximum tak v praxi žádný vliv na výkon a ani rychlost ohřevu místnosti nemá.

Aby termostatická hlavice fungovala správně, potřebuje okolo sebe vzduch. , ...

Průtok nezvyšuje teplotu zdroje

Můžeme se podívat na konkrétní příklad. Pokud je v pokoji teplota 16 °C a uživatel nastaví hlavici na tradiční trojku, ventil se plně otevře a radiátorem začne plynule proudit teplá voda. Jakmile se teplota v pokoji začne blížit požadovaným cca 20 °C, hlavice na základě teplotní roztažnosti látky uvnitř postupně omezuje průtok.

Právě otočení hlavice nemá vliv na teplotu vody, která do radiátoru teče soustavou z plynového kotle či čerpadla. Hlavice jen reguluje průtok vody tělesem a nemá vliv na výkon samotného tepelného zdroje v objektu. Otopný systém tak má svou maximální rychlost ohřevu danou. Teplota vody do otopné soustavy se nastavuje v kotli nebo tepelném čerpadlu.

Extrémní nastavení prodraží provoz

Čísla na radiátoru tedy neznamenají intenzitu vytápění, ale slouží výhradně jako orientační ukazatele cílové teploty. Níže je uveden stupeň na termostatické hlavici a orientační teplota v místnosti:

Stupeň 1 – teplota 14 až 16 °C
Stupeň 2 – teplota 16 až 20 °C
Stupeň 3 – teplota 20 až 23 °C
Stupeň 4 – teplota 23 až 25 °C
Stupeň 5 – teplota 26 až 29 °C

Vyšší nastavení tak znamená primárně zbytečně vysokou teplotu v interiéru a tím i vyšší spotřebu plynu či elektřiny. Podle aktuálních analytických dat odborníků to v praxi znamená, že snížení požadované teploty o pouhý 1 °C uspoří asi 6 % ročních nákladů na vytápění. Trvalé přetápění místností tak může při průměrně velkém bytě stát i několik tisíc korun, u rodinných domů může jít o částky přesahující 10 000 Kč v závislosti na teplotě v místnostech.

Doporučené hodnoty

Pro dosažení optimálních úspor a zachování tepelného komfortu se doporučuje udržovat v obývacím pokoji teplotu kolem 20 až 22 °C, což je právě stupeň číslo 3 na hlavici radiátoru. V ložnici je naopak lepší udržovat teplotu nižší a snížit ji na 16 až 18 °C a to je na termostatické hlavici stupeň 2. Pro koupelny je vhodná teplota stoupající až ke 24 °C a to je stupeň 4.

Zásadní ekonomickou a fyzikální chybou je pak absolutní vypínání radiátorů během dne a dlouhé větrání. V podzimních a zimních měsících je vhodné větrat krátce, ale intenzivně. Při větrání je nutné hlavici vždy vypnout. Pokud by zůstala otevřená, náhlý proud ledového vzduchu by působil na hlavici a ta by otevřela ventil naplno. Radiátor by topil maximálním výkonem a teplo by uniklo ven.

Opětovné ohřívání vychladlých stěn a veškerého vybavení spotřebuje nárazově mnohem více energie, než celodenní udržování konstantní teploty. Při odchodu z domu je klidně možné stupeň na radiátoru snížit o jednu úroveň, po příchodu pak opět nastavit na původní hodnotu.