Stavba nejdelšího železničního tunelu čelí problémům. Otevře se o dva roky později a prodraží se o desítky miliard

V roce 2007 byla zahájena stavba jednoho z nejdůležitějších evropských železničních projektů: Brennerského tunelu, který v budoucnu propojí italskou Fortezzu v Jižním Tyrolsku s rakouským Innsbruckem. Ještě v červenci informoval server Novinky.cz o tom, že se počítá s celkovými náklady na výstavbu ve výši 10,5 miliardy eur (254 miliard korun).

Nicméně ve středu 21. října 2026 se na oficiálních stránkách projektu objevila informace o tom, že kvůli efektivnější údržbě a vyšší spolehlivosti budoucího železničního provozu, bylo nutné provést několik úprav.

Nové odhady nákladů a časových harmonogramů

„Po intenzivních plánovacích pracích na železničních systémech představila společnost BBT SE dne 20. října 2026 nové odhady nákladů a časových harmonogramů: podle současných poznatků se předpokládá, že Brennerský úpatní tunel (BBT) bude uveden do provozu v roce 2034. Celkové odhadované náklady činí přibližně 11,7 miliardy eur,” informovala na oficiálních stránkách projektu společnost BBT SE.

Navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy eur a prodloužení doby stavby

Rozpočet se tak navýší o 1,2 miliardy eur (29 miliard korun) a dokončení projektu se posune o dva roky. Důvodů, proč k tomu dojde, je hned několik. V prvé řadě bylo nutné přepracovat původní plány, neboť se při jejich tvorbě vycházelo z technického stavu projektu z roku 2008, jenž neodpovídá současným požadavkům. Od té doby došlo nejen k zavedení nových technologií, ale také k aktualizaci bezpečnostních předpisů. 

Za navýšení rozpočtu a časovou prodlevu může řada proměnných , ...

Díky novým řešením, která vycházejí mimo jiné také ze zkušeností z provozu Gotthardského úpatního tunelu, jenž je momentálně nejdelším tunelem v Evropě, bude možné využívat průzkumnou štolu jako servisní tunel. V praxi to znamená, že některé technické systémy se budou nacházet v servisním tunelu, který vede přímo pod hlavními železničními rourami.

„To přináší řadu výhod: zařízení jsou mnohem méně vystavena rušivým vlivům (například prachu) a údržbové týmy mají k systémům přímý přístup vozidly přímo ze servisního tunelu – aniž by bylo nutné uzavírat hlavní železniční roury nebo přerušovat vlakový provoz. Díky tomu lze minimalizovat rozsáhlá narušení provozu, což výrazně zvyšuje dostupnost tunelu a jeho celkovou bezpečnost,” uvádí společnost BBT SE.

Součástí změn bude i výstavba dalších tunelových objektů. Bez nich by totiž nebylo možné využít průzkumnou štolu jako servisní tunel. Projekt se navíc musí přizpůsobit aktualizovaným bezpečnostním normám a současným technickým požadavkům, což se promítne do celkových nákladů. Výslednou cenu ovlivňuje rovněž inflace, která prodražuje materiály, stavební práce i technologické vybavení.

Zahájení pravidelného provozu je plánováno na rok 2034

Pokud se podaří dodržet současný harmonogram, stavební práce na Brennerském tunelu skončí v roce 2033. Poté přijde na řadu testování technologií a zkušební provoz. Než tunelem projedou první pravidelné vlaky, bude ještě potřeba zajistit všechna potřebná povolení. Běžný provoz by měl být zahájen v roce 2034.

Jakmile bude Brennerský tunel dokončen, stane se s délkou podzemní trasy 64 kilometrů nejdelším podzemním železničním spojením na světě a nabídne vysokokapacitní a moderní železniční spojení napříč Alpami.