Stát nebude podporu na bydlení rozdávat donekonečna. Šéf fondu prozradil, do kdy mohou Češi žádat o peníze z Nové zelené úsporám
Státní fond životního prostředí nabízí domácnostem po loňských nejistotách jasný časový rámec: o bezúročné úvěry z programu Nová zelená úsporám bude možné žádat ještě několik let. Ředitel fondu Petr Valdman tvrdí, že peněz by mělo být dost, odhady bank ale říkají něco jiného. Navíc se změnilo i to, kdo rozhoduje o tom, kdo peníze skutečně dostane.
Do kdy program běží
Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 a jen od roku 2021 z ní ministerstvo schválilo přes 400 tisíc žádostí. Letos program prošel největší změnou za dobu své existence: většina domácností místo dotace dostane bezúročný úvěr. Fond otevřel aktuální kolo příjmu žádostí 25. června 2026 a příjem žádostí skončí 31. října 2029 nebo vyčerpáním 50 miliard korun určených na úvěry. Tyto peníze přitom ani nepůjčuje stát, ale banky a stavební spořitelny. Stát z programu hradí jen úroky a náklady úvěrů a vyplácí dotace zranitelným domácnostem v NZÚ Light.
Na úroky i dotace má fond na celý program podle Valdmana vyčleněno 16 až 20 miliard korun. „Očekáváme, že by to stačit mělo,“ řekl pro Radiožurnál. Opatrnost je ale na místě: v listopadu 2025 muselo ministerstvo životního prostředí předčasně uzavřít příjem žádostí, protože došly peníze.
Do konce září už fond přijal přes 2 600 žádostí o schválení projektů s úvěry za 6,5 miliardy korun. Zhruba čtyři pětiny z nich se týkaly rodinných domů. Prezident České bankovní asociace Aleš Blažek odhaduje roční zájem na 10 až 15 miliard. Při této horní hranici by se 50 miliard vyčerpalo přibližně v roce 2029, tedy těsně před koncem příjmu žádostí.
Proč úvěry místo dotacíStarší podoba programu stála hlavně na dotacích z Modernizačního fondu. Modernizační fond je financován z výnosů z prodeje emisních povolenek. Jeho finanční možnosti jsou však omezené. Podle údajů uvedených v září byly přislíbené prostředky přibližně o 10 miliard korun vyšší než částka, kterou měl fond k dispozici. Stát proto do programu zapojil peníze bank. Na úrocích by měl podle ministra v horizontu pěti až dvaceti let zaplatit zhruba 16 miliard korun.
Zapojení bank má ale i druhou stranu. Schválený projekt od fondu ještě neznamená, že domácnost peníze dostane. O úvěru a jeho konečné výši nakonec rozhoduje banka podle úvěruschopnosti žadatele. Martin Protiva, místopředseda představenstva stavební firmy Ekonomické stavby, proto v komentáři pro Seznam Zprávy upozorňuje na domácnosti někde mezi. Mají totiž příliš vysoký příjem, aby dosáhly na dotaci NZÚ Light, ale zároveň příliš nízký, aby jim banka půjčila. Valdman to vidí jinak. Podle něj projde bankovním posouzením větší podíl domácností než u běžných úvěrů kvůli nižší měsíční splátce.
Z programu nyní poskytují úvěry dvě instituce: Stavební spořitelna České spořitelny od 1. října a ČSOB Stavební spořitelna od 19. října. Raiffeisen se plánuje zapojit na přelomu října a listopadu a Komerční banka také během podzimu.
Kolik ušetříte oproti běžnému úvěru
Milion korun bez úroku na 15 let vychází na splátku 5 556 Kč měsíčně. U běžného úvěru na renovaci se sazbou kolem 5,3 % by to bylo přes 8 000 Kč a na úrocích by domácnost zaplatila zhruba 450 000 Kč. Výše úvěru není libovolná: odvíjí se od limitů stanovených pro jednotlivá opatření. Co už je nad limit, musí domácnost zaplatit z vlastních peněz nebo běžným úvěrem.
Nejvíc času přitom zabere příprava podkladů. Pro dílčí renovaci rodinného domu je zpravidla potřeba renovační pas, pro komplexní renovaci průkaz energetické náročnosti a další podklady podle podmínek programu. Kdo si podklady nechá zpracovat a u banky ověří, kolik mu půjčí, může žádost podat dřív.
Co čekat dál
Banky čekají, že objem žádostí o úvěry do konce roku stoupne až na 15 miliard korun. Domácnosti by tak během několika měsíců požádaly o téměř třetinu z celkových 50 miliard korun. Na dotace pro domácnosti s nízkými příjmy má fond podle Valdmana 2 miliardy korun, zhruba pro deset tisíc žadatelů.
Delší výhled ovlivní i evropské emisní povolenky pro vytápění a dopravu, tzv. ETS2. Od roku 2028 mohou zvýšit náklady na vytápění plynem, uhlím a dalšími fosilními palivy, takže domácnostem s neúsporným domem nebo starým kotlem se renovace bude vyplácet ještě víc.





Sledovat v Google Zprávách














































