El Niño není jedinou hrozbou roku 2027. Meteorologové varují před dalším jevem, který zasáhne i Česko

Klíčovým faktorem, který může během letošní zimy výrazným způsobem změnit ráz počasí v Evropě, ale i v České republice, je polární vortex neboli polární vír. I přesto, že podle globálních klimatických modelů má být tato zima jako celek teplotně nadprůměrná a s dostatkem srážek, nakonec může chování polárního víru vše změnit.

Co to je polární vortex a jak se projevuje

Polární vortex je rozsáhlá oblast nízkého tlaku vzduchu a studeného rotujícího větru. Tato oblast se vyskytuje vysoko ve stratosféře, a to přibližně ve výšce 20 až 50 km nad severním i jižním pólem naší planety. Když je polární vír silný a stabilní, rotuje kolem pólu a vytváří jakousi bariéru, která drží ledový vzduch uzavřený v polárních oblastech. Díky tomu je následně v Evropě mírnější zima. Pokud ovšem vír zeslábne nebo se nějakým způsobem naruší, dojde k náhlému stratosférickému oteplování. V důsledku toho se oslabí, zdeformuje nebo horším případě polární vír zkolabuje, což je i problém nadcházející zimy. Vědci se domnívají, že do jisté míry za kolapsy víru může klimatická změna.

Hrozí kolaps polárního víru

V lednu a únoru 2027 hrozí kolaps polárního víru. Oslabený polární vortex totiž funguje doslova jako časovaná bomba. V případě, že by ke kolapsu došlo, hrozily by Evropě i přes trend nadprůměrného počasí vpády arktických teplot. Výjimkou by v Evropě nebyly ani sněhové bouře. 

V současné době ještě vír sílí, a to rychleji než obvykle. Evropské středisko pro střednědobé předpovědi uvedlo, že by ovšem během zimy mohl citelně zeslábnout, a to především během ledna a února. „Během druhé poloviny zimy, po vrcholu El Niña, může stratosférický polární vír zeslábnout, což zvyšuje potenciál pro chladné počasí,“ informuje Met Office dále. „I když je ale El Niño silné, je důležité zdůraznit, že samo o sobě neurčuje přesné povětrnostní vzorce a jsou možné i jiné důsledky,“ dodávají meteorologové.

Meteorologové prozatím předpovídají nadprůměrně teplou zimu. , ...

Jde tedy o poměrně závažnou situaci. Experti v současné době sledují zonální větry ve výšce s hladinou tlaku 10 hPa (přibližně 30 km nad mořem). Pokud se tyto západní větry zastaví a změní směr na východní, mluvíme o hlavním stratosférickém oteplení, anglicky „major SSW“. Letošní událost je nejen časná, ale především nezvvykle silná.

Jakým způsobem ovlivní kolaps polárního víru zimu v Česku

K náhlému stratosférickému oteplení a následnému „kolapsu“ víru dochází průměrně šestkrát za desetiletí. Bylo tomu tak například v roce 2018 nebo 2021. To, co se v danou chvíli odehrává ve stratosféře, nepocítíme na našem území okamžitě. Změny se na zemskému povrchu obvykle projeví s odstupem 10 až 20 dní. Meteorologové u nás varují už před prosincovým počasím.

Pro počasí v Česku je rozhodující především stabilita polárního vortexu. V případě, že se naplní předzvěsti o kolapsu polárního víru, čeká Česko s největší pravděpodobností vpád arktických teplot. ČHMÚ nevylučuje vpád chladnějšího vzduchu, který může dočasně přinést sněhové srážky i mráz. O tom, jak to nakonec dopadne, rozhodne vývoj tlaku vzduchu během následujících 2 týdnů.

Pokud by se polární vír v lednu či únoru 2027 opravdu zhroutil, studený arktický vzduch, který je běžně uzamčen kolem severního pólu, by následně začal unikat směrem na jih. Podle meteorologů to ale ovšem neznamená záruku mrazů a přívalů sněhu pro každou zemi. V tomto ohledu záleží především na tom, jakým směrem se oslabená ramena víru vychýlí.