Meteorologové varují před prosincem. Mimořádně silný jev už láme rekordy, vrchol má teprve přijít
Klimatický fenomén El Niño nabírá v letošním roce mimořádných rozměrů. Světové meteorologické a oceánografické instituce hlásí výrazné anomálie, které se v některých oblastech výrazně odchylují od dlouhodobých normálů. Dosavadní vývoj přitom naznačuje, že vrchol tohoto jevu může přijít teprve v prosinci a mohl by být velmi silný.
Oceán se nadměrně zahřívá a atmosférická proudění (pasáty) slábnou nebo dokonce úplně kolabují. Jenže to nejhorší nás podle nejnovějších modelů teprve čeká. Vrchol letošního klimatického fenoménu označovaného jako „Super El Niño" by měl přijít na přelomu podzimu a zimy. Právě v prosinci by tak El Niño mohlo ovlivnit také počasí v Česku a dočkat se můžeme i extrémních projevů, na které nejsme zvyklí.
Adventní čas bude zlomový
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) spolu se Světovou meteorologickou organizací (WMO) v posledních týdnech upozornily na další vývoj klimatického jevu El Niño. Ten je v tuto chvíli již potvrzen a jeho projevy překonávají dosavadní rekordy. Analytici z centra pro predikci klimatu (NOAA Climate Prediction Center) ve svém hlášení z 10. září 2026 potvrdili, že pravděpodobnost velmi silné fáze je již na hodnotě 90 %. El Niño sice běžně nemusí přímo ovlivnit počasí nad střední Evropou nebo v Česku, jenže to by nesmělo dojít k tak extrémnímu vývoji jako letos. K tomu je třeba připočítat extrémně prohřáté Středozemní moře, které může mít na počasí také zásadní dopad.
K tomu, aby mohli klimatologové oficiálně prohlásit, že se El Niño zformovalo, je nutné, aby se povrchová teplota oceánu na vybraných místech v rovníkovém Pacifiku zvýšila o 0,5 stupně Celsia. Již na konci letošního léta činila teplotní odchylka okolo 2,5 stupně a na konci září byla překonána hranice 3 stupňů Celsia. V některých oblastech Tichého oceánu pak vyskočily extrémy natolik, že voda na povrchu je až o šest stupňů teplejší než obvykle. To otevírá cestu tropickým cyklonám do míst, kam se běžně kvůli chladnějšímu vzduchu nedostanou. Vědci z Kolumbijské univerzity dále zjistili, že teplá voda se nachází i v hloubce mezi 50 až 150 metry, a to až o 8 stupňů Celsia nad dlouhodobým normálem.
Jak se to vlastně stalo
Právě ohřátá voda v hloubce až několik stovek metrů pod hladinou působí jako obrovský rezervoár tepla. Celý systém jevu El Niño má tak obrovský přísun tepelné energie z hlubin moře a teplo se bude kumulovat dále až do zlomového období v prosinci. Jak k tomu vlastně došlo? Za normálních okolností vanou tropické pasáty od východu směrem k západu a tlačí tak teplou povrchovou vodu daleko směrem k Indonésii. Při jevu El Niño větry zeslábnou, jenže letos podle dostupných údajů zkolabovaly. Teplá voda se tak vlivem fyzikálních sil tlačila zpět směrem k pobřeží Jižní a Severní Ameriky.
Ohromné porce uvolňovaného tepla tak narušují obvyklé vzorce atmosférického proudění. Dochází ke změnám dráhy klíčových atmosférických proudění a tryskového proudění vysoko v troposféře. V červnu a červenci 2026 byla zaznamenána jednoznačně nejsilnější přízemní západní odchylka větru v Pacifiku za posledních 86 let.
Standardně má jev El Niño vliv především na Ameriku a pacifický pás. Jenže vědci varují, že letošní situace má potenciál výrazně ovlivnit počasí nad Evropou a narušit počasí, na které jsme zvyklí. V praxi se tak zvyšuje pravděpodobnost větrné a vlhké zimy s nadprůměrnými teplotami, a to až do ledna. Naopak na přelomu ledna a února se zvyšuje pravděpodobnost narušení polárního víru, které může následně přispět k vpádům velmi studeného arktického vzduchu do nižších zeměpisných šířek.
Důležité budou srážky
Změny tryskového proudění zároveň vnášejí značnou nejistotu do vývoje srážek. Řada států Evropy, a to včetně České republiky, má problémy se suchem a nedostatkem povrchových i podzemních vod. Právě podzim a zima jsou obdobím, kdy je šance na doplnění vody v krajině. Teplý nástup zimy s deštivým počasím by tak byl velice vítaný.
Na druhou stranu nadprůměrné teploty jsou problematické pro zimní sezónu, protože s vyššími teplotami a nedostatkem sněhu se potýkají dokonce i alpská střediska i bez jevu El Niño. Kromě turistů a sportovců je tu ale obrovské riziko pro celosvětovou ekonomiku. Narušení ročních období a extrémní počasí přinášejí komplikace pro zemědělství, dopravu i energetiku.





Sledovat v Google Zprávách














































