Češi zuří kvůli drahým bytům. Podle bankéřů přitom může na hypotéku dosáhnout téměř každý průměrně vydělávající mladý Čech

Přestože je řada Čechů rozhořčena vysokými cenami nemovitostí a stále horší dostupností vlastního bydlení, podle bankéřů nemusí být získání hypotéky tak složité, jak se na první pohled zdá. Šanci na vlastní bydlení může mít i každý průměrně vydělávající mladý Čech s úsporami ve výši několika set tisíc korun. Rozhodující totiž není pouze výše jeho mzdy, ale také pravidelné výdaje, případné závazky a celková schopnost úvěr splácet.

Lidé, jejichž věk nepřekračuje 36 let, mají možnost při splnění stanovených podmínek získat úvěr na bydlení až do výše 90 % hodnoty zastavené nemovitosti. V praxi tedy platí, že na byt za čtyři miliony potřebují minimálně 400 tisíc korun vlastních finančních prostředků. Ačkoliv se nejedná o zanedbatelnou částku, v porovnání s celkovou hodnotou nemovitosti jde o obnos, který je reálné našetřit. Potenciální žadatelé nicméně musejí počítat s tím, že kromě samotného LTV rozhodují o přiznání nároku na úvěr a jeho schválení rovněž další faktory. Mezi ně patří například příjmy domácnosti nebo odhadní cena nemovitosti, banky pak posuzují i celkovou schopnost splácení. 

Mladí mohou dosáhnout na hypotéku dříve 

Česká národní banka (ČNB) má aktuálně standardní limit LTV nastavený na 80 %, nejedná se však o absolutní maximum pro všechny. V sou­vislosti s žadateli, jejichž věk nepřekračuje 36 let, totiž platí benevolentnější hranice 90 %.

Právě LTV je přitom jeden z nejvýznamnějších ukazatelů, co se týče dostupnosti hypoték. Tato zkratka vychází z anglického sousloví loan to value (ve volném překladu do českého jazyka „poměr dluhu k celkové hodnotě“) a jak napovídá samotný název, u hypoték vyjadřuje poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti. 

Modelový příklad: Z toho vyplývá, že například při LTV 90 % banka žadatelům půjčí 90 % z odhadní ceny nemovitosti, zatímco zbylých 10 % musejí uhradit z vlastních finančních prostředků. 

Čím je tedy LTV vyšší, tím méně vlastních úspor lidé potřebují a tím snadněji na hypoteční úvěr dosáhnou. 

Kolik peněz musejí mít mladí lidé k dispozici? 

Lepší představu mohou potenciálním žadatelům poskytnout modelové příklady. 

Například pokud cena nemovitosti činí 3 miliony korun, banka může z vlastních zdrojů půjčit až 2,7 milionu korun. Z toho vyplývá, že zájemcům o úvěr na bydlení bude stačit 300 tisíc korun. 

Pokud by šlo o nemovitost o hodnotě 4 miliony korun, banka může poskytnout až 3,6 milionu korun a žadatelé tedy budou muset vynaložit alespoň 400 tisíc korun. 

U nemovitosti, jejíž hodnota odpovídá 5 milionům korun, banka půjčí až 4,5 milionu korun. To znamená, že případný kupující bude potřebovat mi­nimálně 500 tisíc korun. 

S každým dalším započatým milionem se pak minimální částka zvyšuje o 100 000 korun. 

Mladí s průměrnou mzdou mohou potřebnou částku našetřit za méně než rok. , ...

Srovnání s nižším LTV 

Pokud by se i na mladší žadatele vztahoval limit LTV 80 %, situace by pro ně byla o poznání komplikovanější. Znamenalo by to, že z vlastních prostředků musejí vynaložit vždy minimálně dvojnásobně vyšší částku. 

Jestliže by tedy cena nemovitosti byla 3 miliony korun, kupující by potřebovali z vlastních zdrojů uhradit nejméně 600 tisíc korun. Při LTV 90 % šlo přitom pouze o 300 tisíc. 

U vyšších částek se pak rozdíl v LTV promítá do reality ještě výrazněji a propast mezi požadovanými úsporami u obou limitů se dále rozevírá. Například u rodinného domu, který má hodnotu 7 milionů korun, by lidé při LTV 80 % potřebovali mít našetřeno alespoň 1 400 000 korun, zatímco při LTV 90 % by jim na stejnou nemovitost stačilo „pouhých“ 700 000 korun. 

Průměrné příjmy vs. průměrné hypotéky 

Díky výjimce, která se týká LTV, tak mladí mohou na hypotéku dosáhnout poměrně snadno. 

Jak vychází ze statistik Českého statistického ústavu, průměrná hrubá mzda odpovídala ve druhém čtvrtletí 2026 částce 51 966 korun. Pokud by tedy mladý pár měl společný měsíční příjem celkem 100 000 korun, průměrné výdaje 40 000 korun a zvládal tedy každý měsíc naspořit 60 000 korun, na hypotéku týkající se bytu za 4 500 000 korun by při LTV 90 % dokázal potřebnou částku (tedy 450 000 korun) naspořit již za necelých 8 měsíců. 

Situace nicméně není tak snadná, jak by se z příkladů mohlo zdát. Kromě samotné akontace totiž banky posuzují celkovou bonitu žadatelů a především pak platí, že při vyšším LTV musejí žadatelé počítat s o něco vyššími úroky a poměrně často i s desítkami let splácení (běžně až 30 let). Hypoteční sazba se přitom za poslední rok podle Swiss Life Hypoindexu na začátku října vyšplhala až k 5,79 procentům.

Růstu sazeb nahrává mimo jiné druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v historii. Na druhou stranu se nyní v Poslanecké sněmovně probírají opatření, která by mohla mladým žadatelům o hypoteční úvěr pomoci.