„Netušili jsme, že tam bude chybět 95 miliard,“ přiznává Babiš. Vláda teď řeší, kde vezme peníze

Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá s příjmy 2 198,6 miliardy korun a výdaji 2 584,6 miliardy korun, což znamená, že výše schodku dosahuje 386 miliard korun. Původní návrh počítal dokonce s deficitem v celkové výši 389 miliard. Vládě se jej tedy podařilo alespoň částečně snížit, vzhledem k celkovému objemu peněz se ovšem jedná spíše o kosmetické úpravy. Proto zástupci vlády aktivně řeší, jak se schodkem do budoucna pracovat, aby státní dluh nenarůstal. Mezi řešení, která připadají v úvahu, patří například zvyšování některých daní, rušení pracovních pozic na úřadech, odprodej nepotřebného státního majetku, přehodnocení držby státních majetkových účastí nebo zefektivnění výběru daní. 

Vláda podle Babiše nevěděla o chybějících 95 miliardách, nyní se situace řeší 

Vláda v druhé polovině letošního roku představila návrh rozpočtu s druhým nejvyšším schodkem v historii České republiky, což prakticky okamžitě vyvolalo vlnu otázek. Veřejnost, ekonomové i jiní odborníci řešili, čím je takto vysoký deficit způsoben. 

Částečnou odpověď na tuto otázku nedávno nabídl předseda vlády Andrej Babiš, podle kterého je na vině fakt, že vláda zpočátku netušila o chybějících 95 miliardách korun v rozpočtových kapitolách. 

„Netušili jsme, že tam bude chybět 95 miliard. Mohli jsme všechno zastavit a říct, že nebudou nemocnice, dálnice, nedáme na obranu a budeme šetřit. Ale to jsme nechtěli,“ prohlásil Babiš s tím, že za vznik této situace podle něj může předchozí vládnoucí uskupení. 

Bývalý předseda vlády Petr Fiala již v minulosti na kritiku rozpočtu reagoval tím, že se nová vláda pouze snaží ospravedlnit vysoké schodky, které jsou potřeba k „plnění jejich nereálného volebního programu“. 

Z vyjádření odborníků pak vyplývá, že situace je ve skutečnosti složitější. Ekonomové přiznávají, že bývalá vláda skutečně mohla podhodnotit některé výdaje. Zároveň však poukazují na to, že všechny položky, výdajové rámce a mandatorní závazky státu jsou veřejně dostupné, přičemž hlavní mandatorní výdaje státního rozpočtu zároveň zkontrolovala Národní rozpočtová rada a nenalezla u nich chyby. To znamená, že ani tvrzení členů stávající vlády není přesné, protože o stavu veřejných financí existují detailní data. 

Jak nynější vláda plánuje situaci řešit? 

Zástupci současné vlády se po schválení rozpočtu dohodli na tom, že postupně chtějí zvyšovat příjmy a zároveň omezovat výdaje, aby se státní dluh snižoval. Prioritou by mělo být například zefek­tivnění výběru daní, mezi další body patří boj s úniky, hledání úspor v provozu státu či snaha o navýšení příjmů z dalších specifických sektorů. 

Ministryně financí Alena Schillerová zároveň připustila, že vláda bude muset přistoupit ke zvyšování některých daní. K němu by případně došlo navzdory původním slibům. Vyšší zdanění by se mohlo týkat například investičních bytů, hazardu nebo návykových látek. 

„Vyšlo by se z nějakého objemu peněz, spočítal by se nějaký průměr, který odpovídá něčemu na této dani. Pracuji s několika scénáři a nebudu teď házet s čísly. Nad tu částku, co by objemově odpovídalo většímu počtu investičních bytů, tak bychom zvedli daň. Pracujeme s tím, že by se určila nějaká hranice a od té by se to zvedlo,“ infor­movala Schillerová v rámci debaty, kterou pořádala Česká televize. 

Zatímco některá opatření podporují i ekonomové, před zdaněním investičních bytů řada z nich varuje. Majitelé by podle nich nejspíše zareagovali zvýšením nájmů, což by se nakonec dotklo především samotných nájemníků. 

Vláda by údajně ráda zefektivnila výběr daní. , ...

Pomoci má propouštění úředníků, dále se hovoří o zefektivnění výběru daní 

Dalším živým tématem je zefektivnění výběru daní, u něhož by významnou položku mělo představovat zejména obnovení elektronické evidence tržeb (EET). 

Do budoucna by klíčovou roli měly hrát rovněž investice. 

„Z krize se nelze jednoduše proškrtat, z krize se musíme proinvestovat. Zásadním principem, na kterém stavím svou strategii, je synergický efekt našich kroků. Jednotlivá opatření – od podpory růstu přes lepší výběr daní až po úspory v provozu – na sebe logicky navazují a jejich pozitivní dopad se v čase sčítá,“ uvedla Schillerová. 

Nedávno se pak na půdě vlády hovořilo rovněž o propouštění pracovníků na úřadech. Podle Babiše by se počet úřednických pracovních míst měl snížit o 10 %.