Vláda nastínila, jak plánuje zalepit obří schodek 389 miliard. Češi zuří, tohle už překročilo všechny meze
Ministryně financí představila po jednání vlády, které proběhlo na konci srpna, návrh státního rozpočtu pro rok 2027. Záporná bilance by měla dosáhnout 389 miliard korun, což znamená, že půjde o druhý nejvyšší schodek v historii České republiky.
Zanedlouho poté Alena Schillerová oznámila, že vláda možná bude muset přistoupit ke zvýšení některých daní. To vše navzdory kritice předchozí vlády a vyjádřením z minulého roku, že žádné navyšování daní není v plánu. Podle nejaktuálnějších vyjádření uvažují členové stávající vládní koalice například o vyšším zdanění investičních nemovitostí, návykových látek nebo hazardu. Na všech krocích ovšem nepanuje shoda mezi všemi politickými uskupeními, z nichž se nynější vládní koalice skládá. Do diskuze se vložili rovněž zástupci opozičních stran a ekonomičtí odborníci, kteří varují před negativními dopady zamýšlených opatření. Vyšší zdanění některých položek by podle nich mohlo dopadnout na běžné spotřebitele.
Členové vlády řeší, jak zkrotit schodek státního rozpočtu: Hovoří o zvýšení daní
Ministryně financí Alena Schillerová avizovala, jak by vláda mohla alespoň částečně zabránit dalšímu prohlubování státního dluhu. Učinila tak krátce po zveřejnění návrhu státního rozpočtu pro rok 2027, který počítá s deficitem 389 miliard korun. Představený schodek je druhý nejvyšší v historii České republiky, což okamžitě vzbudilo pozornost (nejen) ekonomů.
Vláda by podle ministryně financí mohla přistoupit ke zvýšení některých daní. Konkrétně by se mělo jednat například o navýšení daňových sazeb u nemovitostí, hazardu nebo návykových látek.
„Nějaká opatření, kterými budeme snižovat strukturální deficit, zkrátka budeme muset přijmout,“ informovala Schillerová. „Jinak by byl rozpočet na rok 2028 a 2029 nesestavitelný,“ obhajovala svůj názor.
Zvyšování daní je v rozporu s původními sliby
Prohlášení ministryně financí brzy narazilo na negativní reakce veřejnosti i zástupců opozičních stran. Jedním z hlavních témat je skutečnost, že hnutí ANO před volbami jasně deklarovalo, že daně zvyšovat nechce.
„My daně nezvýšíme. Ani spotřební daně z neřestí,“ prohlásila Schillerová ještě v srpnu 2025.
„Daně zvyšovat nebudeme. My voliče nepodvedeme, na rozdíl od Fialovy vlády,“ uvedl stávající premiér Andrej Babiš.
I přesto je jejich zvýšení dnes reálně na stole.
Zástupci hnutí ANO přitom před volbami za podobný krok kritizovali bývalou vládu. Ta v průběhu minulého volebního období představila takzvaný konsolidační balíček, a to rovněž navzdory původním slibům některých stran, z nichž se vládní koalice skládala, že k žádnému navýšení daní nedojde. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura argumentoval mimo jiné nutností zastavit zadlužování, mezigenerační solidaritou či zjednodušením daňového systému.
Podobně jako tehdy se i nyní na sociálních sítích zvedla vlna kritiky. V diskusích přibývají rozzuřené komentáře, jejichž autoři kritizují především možné zvyšování daní a připomínají dřívější předvolební sliby.
„Cože? Vláda, která slibovala, že daně v žádném případě zvyšovat nebude, a minulou kritizovala za daň z nemovitosti, chce od svých voličů víc peněz na utrácení?“ táže se na Facebooku například Daniel K.
V jiném komentáři pak stojí: „Jo, takže nám zvýší daně a sobě platy. Udělala bych stávku, tohle se mi absolutně nelíbí.“
Vyjádření odborníků: Změna systému nejspíše bude třeba, má to však háček
Odborníci varují před tím, že avizované navýšení daní by mohlo mít negativní dopady na běžné spotřebitele. Například zvýšení daně z nemovitosti by logicky mohlo vést k tomu, že majitelé zareagují navýšením nájmů. To by se následně mohlo dotknout nájemníků.
„Když se zvednou tyto daně, zvednou se ceny nájmů. Kdyby ta daň dělala u každého bytu třeba navíc dva tisíce korun ročně, na daních by se vybralo nakonec jen 300 milionů, to jsou asi dva kilometry dálnic,“ konstatoval realitní makléř Tomáš Kučera.
Ekonomové sice o nutnosti změnit systém otevřeně hovoří, vyšší zdanění nemovitostí, návykových látek či hazardu však podle nich nemusí být optimální cestou.
„Jestliže máme nyní schodek takřka 400 miliard korun, tak tohle tu situaci zachránit nemůže. Došlo by k tomu, že lidé by jezdili nakupovat třeba daleko častěji do Polska,“ upozornil ekonom Lukáš Kovanda.
Nutno podotknout, že mezi jednotlivými členy vlády zatím nepanuje ohledně této problematiky shoda. Zatímco Motoristé sobě určité myšlenky podpořili, někteří poslanci za SPD kritizují zejména vyšší zdanění nemovitostí.





Sledovat v Google Zprávách















































