Elektrotechnici si v průměru přijdou na skoro 80 tisíc korun. Nejhůře placená profese většinu lidí překvapí

Přestože průměrná mzda roste a na první pohled se jedná o skutečně pozitivní čísla, za nimi se skrývají extrémní rozdíly. Zatímco vybrané technické profese a elektrotechnici si přijdou i na částky okolo 80 tisíc korun měsíčně, na opačném konci trhu práce jsou statisíce lidí, kteří se potýkají s odměnami lehce vyššími, než je státem stanovená minimální mzda. Pomyslné nůžky se tak rozevírají a mezi některými profesemi je skutečně propastný rozdíl ve výši vyplácené mzdy.

Elektrika táhne a výzkum vydělává

Pokud bychom se měli podívat na obor, který v uplynulém roce zaznamenal jeden z nejvýraznějších mzdových skoků, budou to zcela jistě technické a elektrotechnické profese. Práce s elektřinou se jeví jako velice profitabilní a perspektivní a čím odbornější profese to je, tím je lépe zaplacená. Úplně obyčejný elektrikář si vydělává obvykle mezi 32 až 50 tisíci korun, ale ti nejzkušenější odborníci ve velkých městech hravě přeskočí hranici 60 tisíc korun.

Ještě lépe jsou na tom elektrotechnici a technici v energetice, kam se může vyučený elektrikář snadno dostat a vypracovat. Jejich průměrná mzda dosáhla 75 920 Kč a medián je okolo 69 tisíc korun. Ti nejlepší experti v oboru si přijdou na mzdu vyšší než 110 tisíc korun. Přitom na takovou pozici není potřeba manažerských zkušeností, ale jde hlavně o specializované technické know-how a ochotu se vzdělávat. Ukazuje se tak, že jde o velice atraktivní a dobře placené povolání, které má i nadále budoucnost. Specializovaní elektrotechnici a technici v energetickém výzkumu jsou navíc velice žádaní a trh práce tuto poptávku nedokáže zatím uspokojit.

Nejméně si v Česku vydělávají lidé na pozici pomocné síly v kuchyni. , ...

Daří se i příbuzným oborům

Dobře jsou na tom i ostatní příbuzné obory, jako jsou například dispečeři v oblasti přístrojů, strojů a zařízení, kteří se dostali v průměru na mzdu okolo 72 tisíc korun. Přípraváři investic v elektrotechnice jsou na tom o pár tisíc korun hůře, ale pořád se jedná o skvělé mzdové ohodnocení. Energetika zažívá v posledních letech bouřlivý rozvoj spojený s transformací celého odvětví, zaváděním obnovitelných zdrojů a posilováním přenosových soustav. Trh trpí dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných kapacit, takže si firmy ty nejlepší experty v oboru musí draze předcházet. V praxi tak platí, že kdo umí, může si diktovat podmínky.

Rozhodně je třeba zmínit, že propastný rozdíl je v tomto oboru i mezi komerční mzdovou sférou a sférou platovou, tedy veřejným sektorem. Technici výzkumu a vývoje, kteří pracují pro stát nebo veřejnou instituci, mohou mít odměny až o 17 % nižší, než je tomu v komerční sféře. Státu se ne vždy daří držet krok s agresivní mzdovou politikou soukromých firem. Jenže ne všechny technické profese jsou na tom finančně tak dobře. Na opačném konci žebříčku se objevují například zeměměřiči, kteří mají průměrnou mzdu někde okolo 37 000 Kč. Dobře na tom nejsou ani technici bezpečnosti práce a ochrany zdraví, kde mají průměrnou mzdu okolo 40 tisíc.

Nejlépe a nejhůře placené profese

Abychom měli úplnou představu o nejlépe a nejhůře placených profesích, je dobré se podívat na oba konce žebříčků. Mezi nejlépe ohodnocené profese patří nejvyšší představitelé společností a institucí, jako jsou generální ředitelé a manažeři. Ti si průměrně vydělají okolo 250 tisíc korun měsíčně. Skvěle hodnocení jsou také řídící letového provozu (190 tisíc korun), primáři a lékařští specialisté (okolo 100 až 140 tisíc korun) nebo piloti a manažeři (100 až 160 tisíc korun).

Na opačném konci jsou pak pomocné síly v kuchyni, pomocné kuchařky, výpomoc s mytím nádobí nebo přípraváři surovin. Takové profese v podstatě kopírují státem stanovenou minimální mzdu a vydělají si i méně než 23 tisíc korun měsíčně. Dobře na tom nejsou ani pomocné síly ve stavebnictví nebo v zemědělství. Mezi nejhůře placené profese dále patří číšníci, servírky, kosmetičky nebo uklízeči.