Firmy umožňují v zimě pozdější začátek pracovní doby. Brzké vstávání totiž může snižovat výkon
Zatímco v létě si lidé často bez větších potíží přivstanou, v zimě může být vstávání do zimy a tmy poměrně náročné. Ne všechny firmy však po svých zaměstnancích vyžadují striktní příchod v pevně stanovený čas. Díky pružné pracovní době si může zaměstnanec ideální načasování přizpůsobit podle svých potřeb.
V létě tak může dávat smysl dorazit do práce dříve, dříve skončit a volné odpoledne využít třeba k pobytu u bazénu. Naopak v zimě je pro mnoho lidí lákavé, že si mohou přispat a probouzet se až za světla. Některým zaměstnancům to může pomoci zvýšit produktivitu.
V Česku je pružná pracovní doba poměrně běžná
Pružná pracovní doba je benefitem, na který zaměstnance láká řada firem napříč celou Českou republikou. Samozřejmě existují profese, kde ji uplatnit nelze. Příkladem mohou být zaměstnanci ve výrobě, pracovníci v maloobchodu, řidiči veřejné dopravy nebo některé zdravotnické profese, kde je nutné dodržovat pevně stanovené směny. Na druhou stranu u kancelářských pozic, jako jsou IT pracovníci, zaměstnanci v marketingu nebo třeba účetních bývá flexibilní začátek pracovní doby mnohem snáze proveditelný.
V některých firmách zaměstnavatel stanovuje základní časový úsek, kdy musí být zaměstnanec k dispozici. Například od 10 do 15 hodin. Zaměstnanec si ale může sám zvolit, zda se do práce dostaví až v 10:00, nebo si přivstane a začne pracovat například už v 7:00.
Pozdější vstávání může některým pracovníkům pomoci s výkonem
Když venku ještě panuje tma, někteří mohou mít problém s ranním probuzením. Typicky se to týká takzvaných nočních sov, lidí, kteří jsou velmi citliví na střídání letního a zimního času nebo meteosenzitivních jedinců. Právě u nočních sov jsou biologické hodiny částečně posunuté a časné ranní vstávání tak mohou snášet hůře než vyloženě ranní typy.
Pokud se probudí do tmy, mohou se cítit malátní, bez energie a jen těžko si dovedou představit, že by měli okamžitě usednout k práci. Důvodem jsou biologické procesy, které v našem organismu probíhají kvůli nedostatku přirozeného světla.
Cirkadiánní rytmus ovlivňují chlad, kratší dny, dlouhé večery i pozdní rozednívání. To všechno má vliv i na tvorbu hormonů, které řídí bdění a spánek. Jelikož v zimě panuje méně přirozeného světla, organismus vyplavuje spánkový hormon melatonin delší dobu. Kvůli nedostatku ranního světla se přitom jeho hladina pomaleji snižuje. To má za následek, že se po probuzení můžete cítit ospale, být nesoustředění a mít špatnou náladu.
Podle amerického institutu může být vstávání za tmy obtížnější, jelikož mozek může stále dostávat signál, že je noc. To se může projevit ospalostí a nižší bdělostí po probuzení. Z jedné studie německých vědců rovněž vyšlo, že právě v zimě potřebujeme více hlubokého spánku než v létě.
Firmy nabízejí i další benefity, které v zimě zaměstnanci ocení
Pružná pracovní doba není jediným benefitem, který může během zimních měsíců zaměstnancům zpříjemnit pracovní den. Rozšířená je například možnost práce z domova. I díky ní si lze alespoň částečně přispat, jelikož neztrácíte čas dojížděním do zaměstnání.
Některé větší firmy a korporace nabízejí také odpočinkové zóny, relaxační místnosti nebo prostory, kde si zaměstnanci mohou během dne na chvíli odpočinout. Smyslem je vytvořit prostor, kde si mohou pracovníci odpočinout od obrazovky, protáhnout se a podobně.
V zimě mohou zaměstnanci ocenit také drobnější benefity přímo na pracovišti. Může jít například o pravidelně doplňované ovoce, teplé nápoje, příspěvky na sport a wellness. Některé firmy nabízejí také programy zaměřené na prevenci stresu a vyhoření.





Sledovat v Google Zprávách

















































