Hrozí povodně, jaké tu roky nebyly. Nebezpečný jev ve Středomoří může brzy ovlivnit i Česko

První náznaky neobvyklého léta se objevily už v květnu, kdy byly v západní Evropě zaznamenány nezvykle vysoké teploty. Následně se objevilo několik vln veder, kdy teploty výrazně přesahovaly 40 stupňů Celsia. Teplotní rekord ostatně padl i v Česku. 28. června bylo v Doksanech na Litoměřicku zaznamenáno rekordních 41,9 stupně Celsia. Nezahřívají se však jen oblasti na pevnině. Rekordní jsou také teploty moří včetně Středozemního. To může znamenat pohromu i pro střední Evropu.

Rekordní povrchová teplota moří

V červenci dosáhla světová moře nejvyšší povrchové teploty v historii měření. Tento vývoj navíc pokračoval i nadále. Podle evropské klimatické služby Copernicus dosáhla globální průměrná teplota povrchu moří a oceánů v sobotu 22. srpna rekordní hodnoty 21,1 stupně Celsia. Neobvykle teplé je například západní Středomoří. To má dopad na místní ekosystémy, což může mít z dlouhodobějšího hlediska vliv také na člověka. Existuje ovšem i bezprostřednější riziko, které se navíc nemusí týkat jen oblastí v blízkosti Středozemního moře.

Hladina Středozemního moře je neobvykle teplá , ...

Teplé Středozemní moře a riziko povodní

„Září a říjen jsou ve Středomoří obdobím bleskových záplav. Moře je po třech měsících ohřívání nejteplejší v roce a nad oblast dorazí první brázdy chladného vzduchu,“ uvedla pro Euronews Earth zakladatelka organizace WFY24 Ioanna Verginiová. Jak to funguje? Středozemní moře se v létě intenzivně zahřívá. Teplá voda se více odpařuje do vzduchu. Během září a října ovšem přicházejí první studené fronty. V tomto období se střetává teplý a vlhký vzduch se studeným a tvoří se mohutné bouřkové mraky přinášející extrémní přívalové srážky.

Pokud je teplota hladiny moře neobvykle vysoká, tak jako letos (zřejmě kvůli jevu El Niño), dodává to bouřím dodatečnou energii, takže mohou trvat mnohem déle. Podle odborníků sice jde o novou oblast výzkumu, ale tenhle fenomén představuje pravděpodobně jeden z nejdůležitějších dopadů teplé mořské vody na lidstvo. A nejde jen o teorii. Už na přelomu předminulého a minulého týdne zasáhly španělskou Tarragonu nejprve přívalové deště a povodně a pak velmi silná bouře, při které padaly k zemi kroupy velké jako golfové míčky a vítr dosahoval rychlosti až 117 kilometrů v hodině.

Hrozí povodně i ve střední Evropě?

Extrémní počasí se sice může projevit ve Středomoří, ale vodou nasycený vzduch se podle odborníků také vydává na cestu, a to i do střední Evropy. Když se potká se studeným vzduchem od severu, voda může okamžitě kondenzovat (změní se z vodní páry na kapalinu). Výsledkem pak mohou být i rozsáhlé lokální povodně. „Pokud se moře přehřeje, tak ve střední Evropě můžeme mít katastrofické povodně. Absolutní obsah vody v atmosféře je pak obrovský,“ uvedl už vloni pro ČTK klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Negativní roli mohou sehrát také sucha

Záplavy vznikají ve Středomoří po létě i proto, že suchá půda je tvrdá a vysušená, takže hůře vsakuje vodu. Odborně je hydrofobní. Přijdou-li tedy prudké srážky, voda se nestihne vsakovat. Letos přitom sucha sužovala a částečně stále sužují i Česko, což má vliv například na hladinu Orlíku. Zvýšené riziko přesto nepředstavují. „Co se týče tohoto dlouhodobého sucha a vytvoření málo propustné povrchové vrstvy, není to asi nic klíčového, co by teď samo o sobě mělo způsobit povodně. Není to ten klíčový faktor,“ uvedla Kristýna Falátková z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR.