Zaměstnavatelé budou muset od ledna podhodnoceným pracovníkům přidat. Ve hře je dorovnání mzdy i doplacení peněz zpětně

Návrh zákona, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, bude ještě muset projít zbylými částmi legislativního procesu. Pokud se tak stane, aniž by došlo k výrazným změnám, zaměstnanci získají mimo jiné právo zjistit, jak si jejich výdělek stojí ve srovnání s průměrnou odměnou žen a mužů za práci stejné hodnoty. Kromě toho vláda do novely zařadila rovněž reformu odměňování státních zaměstnanců. 

Vláda představila změny, které ovlivní pracovní trh 

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vypracovalo návrh novely zákoníku práce, který pak na konci srpna schválila nynější vláda. Návrh přímo navazuje na evropskou směrnici, jejíž podoba byla schválena ještě v průběhu minulého volebního období. 

Hlavním cílem novely je narovnání pracovních podmínek tak, aby všichni zaměstnanci byli odměňováni podle totožného principu a měli volný přístup k informacím o tom, jak si jejich výdělek stojí ve srovnání s průměrnou odměnou za práci stejné hodnoty. 

„Stejná odměna za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je základním principem, který v českém právu platí už dnes. Novela nezavádí nový princip, ale dává zaměstnancům i kontrolním orgánům lepší nástroje, jak dodržování tohoto práva ověřit a případné neodůvodněné rozdíly napravit,“ informoval ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a dodal, že novela má pomoci například odhalovat a napravovat neodůvodněné rozdíly v odměňování žen a mužů. 

Zákon má mimo jiné pomoci narovnat rozdíly v odměňování mezi muži a ženami. , ...

Stejné podmínky, stejná náplň práce, stejná odměna 

Zaměstnanci by podle současného znění novely měli získat možnost požádat svého zaměstnavatele jednou ročně o dva důležité údaje: 

V první řadě o vlastní hrubou odměnu za předchozí kalendářní rok. 

Ve druhé řadě o průměrnou hrubou odměnu žen a mužů ze stejné pracovní kategorie, do které patří.

Jestliže zaměstnanec z odpovědi zaměstnavatele zjistí, že má nižší výplatu než jeho kolegové na stejných pozicích, může požádat o vysvětlení. Zaměstnavatel bude mít povinnost toto vysvětlení poskytnout. 

Pokud z informací vyplyne, že je nižší mzda důsledkem nerovného zacházení, zaměstnanec může požadovat nápravu. Podhodnocení pracovníci se tím pádem mohou dočkat dorovnání mzdy a dokonce i doplacení rozdílu za předchozí období či náhrady nemajetkové újmy. 

Od některých původních plánů nakonec sešlo 

V rámci politické i veřejné debaty se v minulosti diskutovalo o tom, že zaměstnavatel bude muset potenciálním pracovníkům říkat nabízenou odměnu (a případně další důležité informace, které s tím souvisejí) již před pracovním pohovorem nebo dokonce v inzerátu.

Tuto povinnost však nakonec zaměstnavatelé mít nebudou. Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo neřídit podle připomínky, kterou měly odbory (např. Českomoravská konfederace odborových svazů požadovala, aby zaměstnavatelé museli zveřejňovat již v inzerátu nebo ji oznámili nejpozději před pohovorem). Nepodařilo se prosadit ani návrh ombudsmana, který požadoval, aby zaměstnavatelé museli zveřejňovat povinnou částku nebo alespoň rozpětí v každé veřejné nabídce zaměstnání. 

Znění novely bude tedy nakonec vycházet z návrhu Hospodářské komory. Konkrétně bude v zákoně zmínka o tom, že zaměstnavatel může potenciální zaměstnance o výši budoucí odměny informovat až „před uzavřením smlouvy“ (tedy např. až po absolvování několika kol výběrového řízení). 

„Směrnici, jejíž podobu vyjednala předchozí vláda, jsme se snažili převést do českého práva co nejúsporněji a zmírnit tak míru nové regulace, která z ní pro zaměstnavatele vyplývá. Dbali jsme přitom na to, aby nové povinnosti byly přiměřené a zbytečně nezatěžovaly zejména menší zaměstnavatele,“ uvedl Juchelka. 

S jakými dalšími změnami novela počítá? 

Nejvyšší představitel Ministerstva práce a sociálních věcí dále na tiskové konferenci informoval o tom, že platové tarify ve veřejné sféře budou od roku 2027 upraveny takovým způsobem, aby žádný tarif neklesl pod úroveň minimální mzdy. 

Po reformě odměňování státních zaměstnanců volali někteří odborníci již dlouho. Nutno podotknout, že není jisté, zda si pracovníci ve veřejné sféře skutečně výrazně polepší. Již nyní je totiž dané zákonem, že zaměstnavatel musí v případech, kdy je tarif pod úrovní minimální mzdy, dorovnat zaměstnancův plat pomocí doplatků alespoň právě do její úrovně. 

Kromě novely zákoníku práce vláda nedávno představila rovněž dlouho očekávaný startupový zákon, který má mimo jiné zvýhodnit některé investory.