Vláda se rozhodla změnit platy ve státní správě. Prozradila, kteří zaměstnanci si od příštího roku polepší nejvíce
V České republice pracuje přibližně půl milionu lidí ve státní správě. Některých z nich se mohou výrazně dotknout změny, které připravuje stávající vláda.Ta chce od roku 2027 přepracovat systém.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka společně s nejvyšší představitelkou Ministerstva financí České republiky Alenou Schillerovou nedávno představili odborům a zaměstnavatelům návrh, podle kterého by se měly platové tabulky zjednodušit a nejnižší tarify navázat přímo na minimální mzdu. Kromě toho by měli být více odměňováni i státní pracovníci s dlouhou praxí. Vláda již tento návrh předložila k jednání, nicméně jeho definitivní podoba zatím schválena nebyla.
Nejnižší tarify se navážou na minimální mzdu
Mezi nejdůležitější kroky má patřit navázání tarifů na minimální mzdu, která bude podle odhadů v následujícím roce odpovídat 24 900 korunám.
„Platové tarify se dosud zvyšovaly nepravidelně – formou vládních nařízení – a v posledních letech zaostávaly za minimální mzdou. My je chceme revolučně měnit tak, aby žádný tarif a žádná platová třída nekončily pod minimální mzdou,“ informoval Aleš Juchelka.
Tento krok je mimo jiné reakcí na výzvy odborářů a zaměstnavatelů. Ti v minulosti často poukazovali na paradoxní situaci, kdy se některé základní tarify veřejných a státních zaměstnanců nacházely pod hladinou minimální mzdy. V takových případech zaměstnanci nemohli dostávat méně, než kolik činila zákonem stanovená minimální mzda. V důsledku toho se rozdíl mezi základním tabulkovým tarifem a minimální mzdou musel dorovnávat pomocí jiných složek platu.
Na tuto skutečnost upozornil i prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký: „Poslední dobou je to neudržitelné, kde v první tabulce je 75 procent částek pod minimální mzdou a zaručeným platem. Osobní příplatky tak přestaly plnit svou funkci, že se mají používat jako odměna za zvlášť kvalitní práci.“
Dalším krokem má být redukce platových stupňů
Druhou zásadní úpravou by se měla stát redukce platových stupňů, kterých je v tuto chvíli u většiny státních zaměstnanců celkem 12. Ten poslední začíná na 32 letech započitatelné praxe.
Po zavedení změn by se měl jejich počet snížit. Podle aktuálního znění návrhu by mělo zůstat pouze 8 platových stupňů, přičemž hlavním cílem chystané reformy platového systému je zjednodušení postupu a umožnění rychlejšího platového růstu na začátku a v průběhu kariéry.
Veřejní a státní zaměstnanci by se podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí měli v rámci platových tabulek posouvat automaticky každých pět let. Z toho vyplývá, že by nejvyšší stupeň byl určený pro lidi, kteří za sebou mají praxi delší než 35 let.
Kteří státní zaměstnanci by si mohli polepšit a o kolik?
Nejvýrazněji by si měli přilepšit zaměstnanci, kteří se nacházejí na spodních příčkách aktuálně platných tabulek. Především jde potom o lidi, na které se vztahuje první tabulka.
Do ní v praxi spadají například níže postavení úředníci, pracovníci v kultuře, technicky zaměření zaměstnanci nebo nepedagogičtí pracovníci ve školství.
O kolik přesně si tito zaměstnanci reálně polepší, zůstává zatím nejasné. V příštím roce by v každém případě mělo dojít k navýšení minimální mzdy ze stávajících 22 400 na 24 900 korun měsíčně, což by znamenalo, že si každý státní pracovník pobírající minimální mzdu polepší alespoň o 2 500 korun.
Nutno ovšem podotknout, že by se v tomto případě nejednalo o přímý důsledek změny systému. Jak bylo zmíněno výše, zaměstnavatelé stejně museli platy dorovnávat do minimální mzdy. V základu se tedy změní zejména způsob, jak se k této částce dojde.
Dále by se měli zvýšení platu dočkat zaměstnanci s dlouholetou praxí. Bližší informace o tom, o kolik by si měli přilepšit, by mohly být k dispozici v pondělí 31. srpna. Na tento den je totiž naplánováno mimořádné zasedání vlády.
Reakce odborářů a veřejnosti: Co na krok vlády říkají lidé?
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na tiskové konferenci uvedl, že se jedná o krok správným směrem.
„Bude to sice znamenat nárůst prostředků, ale myslíme si, že to je správným směrem, investice do lidí se vyplatí. Je to změna skutečně revoluční, nikoliv kosmetická, od změny počtu tarifů, velmi vítáme i změnu počtu tarifů,“ řekl Středula.
Někteří lidé jsou však vůči změnám skeptičtí.
„To, že vezmeme špatně koncipované tabulky a začneme hodnoty v nich automatem zvyšovat, nic podstatného neřeší. Proč by měl mít kupříkladu vysoce vzdělaný a schopný zaměstnanec s 9 lety praxe základní plat o 10 tis. Kč měsíčně hrubého nižší než jeho kolega na stejné pozici, který tam na té samé pozici sedí 32 let a výsledky má horší?“ ptá se například Jiří P. na portálu Lidé.cz.
Kromě platů nyní politici řeší například termín zrušení koncesionářských poplatků, který se navzdory původním vyjádřením možná posune. Dále bude stát měnit pravidla účtování elektřiny.





Sledovat v Google Zprávách
















































