Po zákazu mobilů ve školách si ministerstvo vzalo na paškál i školní obědy. Dětem plánuje od základů proměnit jídelníčky

Školní stravování v Česku denně nasytí téměř dva miliony strávníků. Dlouhé roky tento kolos čelil někdy oprávněné kritice za nadužívání polotovarů, přesolená jídla, přebytek cukru v nápojích a absolutní nedostatek čerstvé lokální zeleniny a moderních gastronomických postupů. Tomu má být nyní konec. Na scénu přichází novela vyhlášky o školním stravování a přináší nejvýraznější změny za více než 30 let.

Nový spotřební koš 

Alfou a omegou fungování každé školní jídelny je tzv. spotřební koš. To je norma, která exaktně diktuje, kolik gramů masa, zeleniny, mléka, luštěnin či tuků musí dítě v určité věkové kategorii za měsíc zkonzumovat. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem tento koš pod hlavičkou projektu „Máme to na talíři“ od základu přepracovalo. Nová pravidla kladou důraz na mnohem větší pestrost jídelníčku, striktní omezení přidaného cukru a soli a naopak vyšší podíl kvalitních, nutričně bohatých surovin.

Přestože se původně předpokládalo, že nový spotřební koš začne plně a povinně platit již od 1. září 2026, realita českých kuchyní ukázala, že systém potřebuje více času na adaptaci. Jídelny se potýkají s nedostatkem kvalifikovaného personálu i strachem kuchařek a kuchařů z neznámých receptur. Proto se nyní tato revoluce ve školních jídelnách formálně odkládá. Striktní povinnost vařit podle nových pravidel vstoupí v platnost až 1. září 2027. Školní jídelny tak získaly rok navíc k tomu, aby si nové metody více osahaly, vyzkoušely inovativní recepty a připravily se na hladký přechod bez rizika zbytečných sankcí od dozorových orgánů.

Cílem nového projektu "Z pole na talíř" je dostat lokální zeleninu do škol. , ...

Z pole rovnou na talíř

I ty nejlepší a nejzdravější recepty by však v praxi nefungovaly bez kvalitních a čerstvých surovin. Právě zde do hry v srpnu 2026 razantně vstupuje Ministerstvo zemědělství s projektem „Z pole na talíř“. Tato státní iniciativa navazuje na starší iniciativu „Naše pole“, která dlouhodobě podporuje propojení zemědělců s odběrateli a spotřebiteli. Do spolupráce se aktivně zapojil Svaz obchodu a cestovního ruchu i Agrární komora. Společně usilují o to, aby kuchařky na školách či v nemocnicích nemusely z finančních důvodů spoléhat na dovozovou zeleninu bez chuti či anonymní suroviny s obrovskou uhlíkovou stopou.

Na srpnovém agrosalonu Země živitelka byly představeny hlavní taháky, které mají obohatit dětská menu. Jde například o kroupy z českého obilí, jáhly, oves nebo zdravou pohanku. Nejde jen o záchranu opomíjených obilovin, ale iniciativa se zaměřuje také na maximální využití poctivých českých brambor, proslulého českého česneku, polabského křenu, tradičního kmínu, šalotky, nakládaných okurek nebo kysaného zelí. Projekt „Z pole na talíř“ tak nemá pouze zdravotní rozměr, ale hraje zcela nezastupitelnou roli i pro udržení regionální ekonomiky, podporu lokálních farmářů hospodařících na tisících hektarech půdy a pro ochranu životního prostředí díky dramatickému zkrácení dodavatelských řetězců.

Obavy rodičů o ceny

Již v loňském roce došlo k dalším změnám v rámci stravování ve školních jídelnách, které se implementují do praxe v nadcházejícím školním roce. Nyní si již budou moci děti přinést své vlastní jídlo v krabičkách z domova a konzumovat jej ve školní jídelně. Především pro některé děti, které potřebují speciální stravování, jde o vítanou a nutnou změnu. Celkové změny ve školním stravování jsou veskrze pozitivního charakteru, ale u některých rodičů budí obavy.

Větší změny zpravidla potřebují zajistit další personální kapacity a není jisté, jestli lokální zemědělské produkty nebudou dražší než ty dovážené. Rodiče tak mají obavy, aby si mohli dovolit obědy dětem vůbec zaplatit. Státní instituce ale uklidňují, že díky kratším dodavatelským řetězcům a velkým objemům nákupů včetně efektivnějšího plánování by měl být nárůst cen minimální. Ceny obědů se dnes tak pohybují okolo 40 korun za porci a žádné radikální změny cen se neplánují.