Česko může zažít jednu z nejdivočejších zim posledních let. Meteorologové sledují první varovné signály

Zatímco pro mnohé lidi je zima primárně o vyhlížení Vánoc a zimních sportech, pro meteorology je to z hlediska předpovědí nejsložitější období roku. Zimní počasí nad starým kontinentem totiž závisí na kompletní souhře mnoha jevů, které se odehrávají tisíce kilometrů daleko – nad Arktidou, v tropickém Pacifiku i ve stratosféře. A právě letos se objevily hned tři signály, které se sešly v neobvykle nepříznivé konstelaci. 

Slábnoucí polární vír předpovídá studenou zimu

Charakter evropské zimy je podle odborníků do značné míry určen tzv. polárním vírem (anglicky polar vortex), což je cyklonální oblast připomínající rotující zeď, která stoupá od zemského povrchu do stratosféry. Vytváří se každý podzim tím, jak slunce klesá níž nad severní pól a jeho úkol je jednoduchý – zachycuje v sobě studený polární vzduch a drží jej nad Arktidou. Pokud ale zeslábne nebo se dokonce zhroutí, arktický vzduch se rozlije na jih a přinese do Evropy silné mrazy. 

„Slabý polární vír hůře zadržuje studený vzduch, který se tak může dostat z polárních oblastí nad starý kontinent i do mírných zeměpisných šířek a přináší k nám silné mrazy a často i sníh," vysvětlila situaci pro Deník.cz uznávaná meteoroložka Dagmar Honsová. 

Existuje hned několik faktorů, proč se meteorologové domnívají, že letos bude polární vír velmi slabý. Kromě fenoménu zvaného El Niño, o kterém jsme psali v jednom z předešlých článků, je na vině třeba rekordně nízké množství mořského ledu v arktických oblastech. Svou roli může hrát také jev zvaný kvazibienální oscilace (QBO), což je situace, kdy se v rovníkové stratosféře střídá směr proudění větrů.

„Západní QBO sice obvykle pomáhá udržovat polární vortex silnější a stabilnější, ale během silného El Niña může tento stabilizační účinek oslabit, protože El Niño může zesílit energii atmosférických vln z Pacifiku do polární stratosféry," říká k aktuálnímu západnímu proudění větrů meteorolog Andrej Flis ze serveru Severe Weather Europe.

Co konkrétně to znamená pro zimu v Česku? 

Oslabený polární vír neznamená automaticky mrazivou zimu v žádné konkrétní zemi. Rozhodující je totiž přesná poloha zhrouceného víru i aktuální rozložení tlakových útvarů. To je ostatně důvod, proč například rekordní mrazy, které na začátku letošního roku sevřely USA a Kanadu, zatímco v Evropě panovaly relativně příjemné teplotní podmínky. 

Aktuální sezónní výhledy evropských meteorologů proto nepředpovídají, že by měl být začátek zimy kdovíjak mrazivý. Většina modelů naopak predikuje, že by klasické zimní počasí mělo přijít až v lednu a únoru následujícího roku, kdy může polární vír projít epizodami oslabení nebo kolapsu. Rovněž to podle aktuálních informací vypadá, že bez sněhu budou také letošní Vánoce. Nejpravděpodob­nějším scénářem pro tuto zimu proto bude výrazné střídání počasí. Mírná a poměrně teplá období mohou být přerušována krátkými, ale intenzivními vpády studeného vzduchu. 

Podle sezónních modelů by klasická zima se sněhem a mrazy mohla dorazit spíše až v průběhu ledna a února. , ...

Historické srovnání ukazuje možný průběh

Poslední srovnatelné El Niño provázelo zimu v roce 2015. Podle údajů Českého hydrometeorolo­gického ústavu se jednalo o jednu z nejteplejších zim, které jsme od začátku měření zažili. To znamená, že paradoxně stále existuje možnost, že zima bude spíše mírná než extrémně mrazivá. Oslabený polární vír nemusí kolapsem nutně poslat studený vzduch přesně na střední Evropu, a tedy mohou převážit účinky El Niña. 

A ačkoliv v posledních týdnech byly hojně skloňované zejména kladné teplotní rekordy, historie ukazuje, že v našich končinách umí být i výrazná zima. Například vůbec nejchladnější den v historii měření byl 11. února 1929 v jihočeských Litvínovicích, kdy bylo naměřeno rekordních –42,2 °C. To jsou však hodnoty, ke kterým se v posledních 15 letech ani zdaleka nepřibližujeme. A je velmi nepravděpodobné, že bychom se k nim přiblížili letos.