Vláda schválila nová pravidla ve školách. Nejvíce se dotknou přestávek a Češi se za ně do poslanců tvrdě obuli

České školství prošlo v posledních letech celou řadou dílčích změn. Letošní září však přináší vůbec nejvíce nových pravidel za posledních zhruba 5 let. Novela školského zákona, která loni vstoupila v platnost, se letos dotkne přibližně 115 tisíc prvňáků. Řada z nich by přitom za starých benevolentnějších pravidel do školy ještě vůbec nemusela. Co všechno rodiče prvňáků čeká? A co si o změnách myslí samotní rodiče? 

Přísnější odklady i více asistentů 

Klíčovou změnou je výrazné omezení možnosti odkladu školní docházky. Odklad už děti nebudou moci získat jen kvůli tzv. školní nezralosti nebo potížím s řečí. Nově budou zapotřebí závažné důvody, které musí doložit specializovaný lékař a pedagogicko-psychologická poradna. V praxi to znamená, že do prvních tříd tak usedne i řada dětí, které by podle starých pravidel ještě zůstaly v mateřské škole. 

Jelikož nová pravidla odkladů mohou zvýšit nároky na výuku v prvních ročnících, ministerstvo zvýšilo také počet asistentů pedagogů – konkrétně by měl být jeden v každé první třídě, ve které je alespoň 15 žáků. Plošné zavedení asistentů má dětem pomoci zvládnout přechod ze školky do školy a včas zachytit případné potíže. 

V diskuzích k tomuto tématu přitom zaznívá spousta kritických reakcí. Například Marcela M. pod článek oznamující některé z těchto změn napsala: „Je zajímavé, že předchozí generace, a to mám na mysli i dnešní čtyřicátníky, žádné odklady neměly a ve třídě jich bylo dost přes dvacet a učily se bez asistenta. Myslím, že dnešním dětem se umetá cesta už od dětství a projeví se to negativně, až se budou muset setkat s tvrdou realitou života.“

Konec propadání prvňáků 

Další ze zásadních změn je konec propadání prvňáků. Podle nové úpravy totiž postupují všichni prvňáčci do dalšího ročníku bez ohledu na prospěch. Propadnutí by bylo možné pouze na žádost rodiče, který doloží doporučení specializovaného lékaře a školské poradny. 

„To je blbost, nemožnost propadnout v 1. třídě. Když se dítě nenaučí číst, psát a počítat podle požadavků 1. třídy, co bude, pro pána jána, dělat ve 2. třídě? Proč do toho nemohou mluvit učitelé? Kdo zase vymyslel takovou ptákovinu? Když bude dítě dlouhodobě nemocné, nebo z cizí země, která má jiné písmo a řeč opravdu jinou než češtinu, co si počne ve 2. třídě?“ ptá se Marie H. 

Další rok nastoupí i zákaz mobilů 

Aby změn nebylo málo, od září 2027 by měl platit rovněž zákaz mobilů, o kterém jsme informovali v jednom z našich předešlých článků. A přestože v platnost vstoupí tato novinka v případě schválení Poslaneckou sněmovnou až za rok, v internetových diskuzích vyvolala zdaleka největší bouři. Zákaz se má totiž vztahovat nejen na výuku, ale také na přestávky, čas v jídelně, družině i školních klubech. Názory expertů na tento krok se přitom rozcházejí, zatímco někteří zákaz vítají, jiní poukazují na to, že tím může být zásadně ovlivněna digitální gramotnost dětí a že se jedná o krok do minulosti. 

Plánovaný zákaz mobilních telefonů se má od roku 2027 vztahovat nejen na výuku, ale i na přestávky a družiny. , ...

Mezi diskutujícími se přitom hojně objevuje sarkastický apel „nezakazujte mobily ve školách, zakažte je v Poslanecké sněmovně.“ A není se čemu divit, vždyť při nejrůznějších jednáních má mnoho poslanců telefon v rukou takřka neustále.

„To jsem zvědavej, kdo a jak bude tohle vynucovat. Bude se to týkat i chytrých hodinek, chytrých brýlí, chytrých náramků…? Návrat do Rakouska-Uherska,“ komentuje zákaz mobilních telefonů pod článkem na portálu Seznam Zprávy uživatel Kamil M. „A co takhle zakázat dětem chodit do školy úplně. Za covidu se to náramně osvědčilo. Je to mistr v řešení problémů, které buď sám vytvoří, nebo mu vůbec nepřísluší,“ obrací se Jan M. směrem k premiérovi Andreji Babišovi (ANO). 

V diskusích zaznívá také ostrá kritika namířená přímo proti politikům. „Nezakazujte mobily ve školách, zakažte je v Poslanecké sněmovně. Tam by to bylo potřeba mnohem víc,“ píše jeden z diskutujících. Kritika plánovaného zákazu se tak částečně obrací proti samotné vládě Andreje Babiše.

Zatímco vláda počítala s tím, že jak zpřísnění odkladů, tak konec propadání i zákaz mobilních telefonů jí přinesou širokou podporu veřejnosti, realita se zdá být opačná. Rodiče, učitelé i odborníci nemají jednotný názor na to, zda je tento postup správný, opozice si přisazuje ostrou rétorikou a v internetových diskuzích převládá skepse. České školství tak dost možná vstupuje do období, kdy o něm bude řeč mnohem více, než by si vláda pravděpodobně přála.