Vepřový tuk se objevil v žebříčku nejprospěšnějších potravin na světě. Podle vědců překonává i mořské ryby nebo zelí
Ovoce a zelenina jsou pro většinu lidí synonymem zdravého jídla. Žebříček stovky nejvýživnějších potravin světa ale ukázal, že se na předních místech mohou objevit i potraviny, se kterými by si zdravý jídelníček na první dobrou spojil jen málokdo. Které to jsou a čím si vysloužily své místo?
Místy až překvapivý seznam, který nedávno znovu připomněl britský deník Mirror, vychází ze studie zveřejněné v odborném časopise PLOS ONE. V roce 2018 ho zpopularizoval především web BBC Future.
Vědci kvůli sestavení žebříčku porovnávali přes tisíc syrových potravin a každé z nich pak přidělili skóre do 100 bodů. To ale nevyjadřovalo, která z nich je sama o sobě nejzdravější. Popsalo spíš to, jak velká je šance, že daná potravina pomůže v kombinaci s dalšími pokrýt denní potřebu živin. Vysoko se tak dostaly hlavně zdroje látek, kterých bývá běžně v jídelníčku nedostatek.
Nejlépe si vedly mandle a exotické ovoce
Nejvíce bodů si vysloužily s 97 body mandle. Hned za nimi skončila čerimoja s 96 body. Jedná se o jihoamerické ovoce se sladkou krémovou dužinou, které je u nás známé také jako lahvovník či anona. Třetí místo patří mořskému okounovi s 89 body. Podle webu Mirror obsahuje totiž 100 gramů této ryby jen 79 kalorií. Zato má kolem 20 gramů bílkovin a také málo nasycených tuků. Na dalších místech následují platýs, chia a dýňová semínka. Sedmá skončila listová zelenina příbuzná řepě – mangold. Deváté místo pak patří samotným listům řepy.
Z běžné zeleniny a ovoce se do první dvacítky dostaly také třeba mandarinky, řeřicha, zelený hrášek, jarní cibulka nebo červené zelí. Ryby se v žebříčku objevovaly opakovaně: kromě okouna a platýse se dobře umístila také štika, aljašská treska nebo třeba treska tichomořská.
Sádlo přeskočilo rajčata i hrášek
Největší překvapení však přineslo osmé místo. Se 73 body ho totiž obsadil vepřový tuk, který tak předběhl například už na první pohled zdravý zelený hrášek, rajčata, makrelu nebo třeba i červené zelí. Žádný jiný živočišný tuk ani maso se už mezi stovkou „vyvolených potravin“ neobjevilo.
Vepřovému tuku pomohl s dobrým umístěním hlavně vysoký obsah vitaminů skupiny B a minerálních látek. Obsahuje také vitamin D: „Překvapivě je sádlo z prasat chovaných venku jedním z nejlepších zdrojů vitaminu D na planetě,“ tvrdí americký lékař Robert Kiltz a dodává, že je v tomto ohledu téměř srovnatelné s rybím tukem. Kromě toho se v něm nachází i mononenasycené mastné kyseliny, jako je kyselina olejová, která je známou složkou olivového oleje. „Tyto druhy tuků opravdu v naší stravě potřebujeme. A sádlo jich má mnohem víc než máslo,“ potvrdila dietoložka Jo Traversová z Britské dietetické asociace. Nenasycených tuků má vepřový tuk víc než hovězí nebo skopový lůj. Tvoří dokonce až dvě třetiny jeho tuků.
Žebříček přitom nehodnotil přímo sádlo, ale syrový vepřový tuk, tedy například špek. Ačkoliv se sádlo vyrábí ze stejného tuku, aby vzniklo, je tuk potřeba napřed rozpustit a poté přecedit. Sádlo má tu výhodu, že vydrží déle a snáší vyšší teploty bez přepalování. Skvěle se tak hodí i do kuchyně – na pečení nebo smažení.
Bez výčitek, ale s mírou
Vysoké skóre určitě neznamená, že by se vepřový tuk nebo sádlo měly jíst pravidelně a ve velkém. Studie totiž hodnotila, jak dobře daná potravina zapadne do pestrého jídelníčku, ne to, jak působí na srdce a cévy. Varovnou informací je, že sádlo obsahuje i nasycené tuky. U nich Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby tvořily maximálně 10 % denního příjmu energie. Současně radí pokusit se je nahrazovat spíš nenasycenými tuky z rostlinných olejů a ořechů.
V Česku má přitom sádlo dlouhou tradici. V minulosti se ho v českých zemích podle Seznam Zpráv snědlo kolem 10 kg na osobu za rok. V anketě této platformy z roku 2021 uvedly navíc dvě třetiny z více než 16 tisíc hlasujících, že sádlo používají při vaření velmi často. Ačkoliv lžíce sádla sem tam nikomu neuškodí, chleba se škvarky by se neměl stát běžnou pochoutkou, která u svačin či večeří nahrazuje pravidelnou konzumaci zeleniny nebo osvědčené zdroje zdravých tuků, jako jsou už zmíněné ořechy nebo ryby.
Prvních 20 potravin žebříčku
1) Mandle (97 bodů)
2) Čerimoja neboli anona (96)
3) Mořský okoun (89)
4) Platýs (88)
5) Chia semínka (85)
6) Dýňová semínka (84)
7) Mangold (78)
8) Vepřový tuk (73)
9) Listy řepy (70)
10) Chňapal (69)
11) Sušená petrželová nať (69)
12) Sušená celerová nať (68)
13) Řeřicha (68)
14) Mandarinky (67)
15) Zelený hrášek (67)
16) Štika (65)
17) Treska aljašská (65)
18) Jarní cibulka (65)
19) Červené zelí (65)
20) Treska tichomořská (64)
Mezi stovkou nejlepších ale skončila i řada dalších známých potravin. Kadeřávek, který bývá často považován za superpotravinu, získal 62 bodů a vysloužil si tak 31. místo. Zajímavě dopadl špenát: mražený se umístil s 64 body na 24. příčce, výš než čerstvý, který skončil až na 45. místě. Například vlašské ořechy pak obsadily 46. místo a z ryb, které důvěrně známe z českého stolování, se do žebříčku dostal i sleď nebo vánoční kapr. Těsně se vešla také brokolice, květák nebo růžičková kapusta s 50 body. Seznam stovky nejvýživnějších potravin z více než tisíce hodnocených položek pak uzavírají se 49 body batáty.





Sledovat v Google Zprávách
















































