Mladí s nástupní mzdou 50 tisíc korun si stěžují, že s penězi nevyjdou. „Zaplatíme nájem a jsme na nule,“ tvrdí
Nástupní mzda 50 000 korun hrubého měsíčně je pro čerstvé absolventy v Česku nadstandardní. Na první pohled by se mohlo zdát, že takový příjem zaručuje pohodlný život a dostatek peněz na vlastní potřeby. Realita však může být překvapivě odlišná. Ani lidé s takto vysokou nástupní mzdou totiž nemusí mít zdaleka takovou finanční jistotu, jakou by mnozí očekávali.
Především zástupci mladší generace bez vlastního bydlení a úspor mívají v mnohých případech obavu, že jim příjem ve výši 50 000 korun hrubého měsíčně po zaplacení nájmu a dalších základních životních výdajů, jako jsou potraviny, energie, doprava nebo telefonní služby, prakticky nevystačí. Nejčastěji se tento problém týká lidí, kteří žijí ve velkých městech. Ti sice mohou na nástupní mzdu okolo 50 000 korun reálně dosáhnout, zároveň ale čelí mimořádně vysokým nákladům na bydlení, které jim společně s ostatními nezbytnými výdaji mohou pohltit většinu čistého příjmu.
Dříve luxusní plat, dnes sotva finanční jistota
Jak vyplývá ze statistik Českého statistického úřadu, průměrná hrubá mzda v České republice dosáhla ve druhém čtvrtletí roku 2026 částky 51 966 korun. Je ale důležité podotknout, že tuto mzdu nepobírá ani polovina českých zaměstnanců, protože je výrazně zkreslena nadstandardními příjmy úzké skupiny nejlépe placených pracovníků.
Výše nástupní mzdy se běžně pohybuje spíše okolo mediánových hodnot, které ukazují reálný střed příjmů. Jinými slovy částku, která rozděluje zaměstnance na dvě stejně početné poloviny, kdy jedna polovina bere méně a jedna polovina naopak více. Medián hrubé mzdy za poslední čtvrtletí minulého roku činil 45 523 korun. Do této částky jsou ovšem stále započteni i pracovníci s dlouholetou praxí, kteří zpravidla pobírají vyšší mzdu než čerství absolventi.
Na nástupní hrubou mzdu ve výši okolo 50 tisíc korun tak ze zástupců mladší generace mohou běžně dosáhnout spíše jen ti, kteří nastoupí na vysoce specializované pozice, nebo se rozhodnou pracovat v největších českých městech. A právě v tom spočívá háček.
Nájmy v největších městech jsou enormně vysoké
Pokud se lidé za lepší nástupní mzdou vydají do některého z největších českých měst, především Prahy nebo Brna, mnohdy si ve skutečnosti příliš nepomohou. Stojí za tím vrcholící krize dostupnosti bydlení, se kterou se často pojí i nutnost platit mimořádně vysoké nájemné.
To, jak nepříznivá je v tomto směru situace v největších českých městech, je možné vyčíst i ze statistik. Například podle dat společnosti UlovDomov, která pocházejí ze třetího čtvrtletí letošního roku, vychází pronájem modelového bytu 1+kk o velikosti 30 metrů čtverečných v Praze na zhruba 16 400 korun měsíčně.
V Brně je tato částka přibližně o 1 500 korun nižší, nájemci tedy za stejně velký byt zaplatí v průměru 14 900 korun měsíčně.
Za pronájem bytu 2+1 o velikosti 55 metrů čtverečních zaplatí lidé v Praze přibližně 22 550 korun měsíčně. V Brně se jedná o zhruba 20 735 korun.
„Někdy se stane, že kromě nákladů za jídlo a dopravu zaplatíme jen nájem a nezbyde nám prakticky nic,“ uvedla čerstvá absolventka z Brna.
„Nejhorší je, že si člověk ani s poměrně slušným platem nemůže dovolit plánovat vlastní bydlení. Každý měsíc se snažím něco odložit, ale když se podívám na ceny bytů a na to, kolik bych potřeboval na hypotéku, připadá mi, že se k vlastnímu bydlení nikdy nedopracuju,“ popsal další z diskutujících.
„Nejde jen o to, kolik člověk vydělává, ale také o to, kde žije. Za stejnou výplatu bych si v menším městě mohl dovolit mnohem víc. Jenže tam zase není tolik pracovních příležitostí a často ani možnost získat podobně dobře placené místo,“ upozorňuje další.
Další tisíce padnou na energie a pokrytí služeb
Důležité je podotknout, že výše uvedené částky představují pouze samotné nájemné.
Do celkových nákladů je nezbytné připočítat ještě zálohy na energie, internet a služby, které mohou znamenat další výdaje ve výši okolo 5 000 až 10 000 korun měsíčně v závislosti na energetické náročnosti budovy, aktuálních cenách elektřiny a plynu či počtu osob v domácnosti.
Vlastní bydlení se mění v luxus i pro dobře placené
Pokud se lidé chtějí vyhnout placení nájmu, ale nemají vlastní bydlení ani dostatek vlastních finančních prostředků, řešením je víceméně jen hypotéka.
Zatímco běžná výše nájmu v Praze se pohybuje okolo 15 000 až 20 000 korun, lidé s hypotékou musejí každý měsíc za průměrný byt ve stejném městě zaplatit přibližně 30 000 až 45 000 korun.
Pokud by mladí v tomto případě vydělávali 50 000 korun hrubého měsíčně, po přepočtu na čistý výdělek jim zbyde jen zhruba 39 000 korun.
Z toho vyplývá, že výdaje na samotnou hypotéku jim skutečně mohou pohltit celý rozpočet, v některých případech by tento příjem dokonce ani nebyl dostačující.
Mezi hlavní příčiny patří podle odborníků například pomalé povolovací procesy.
„Pokud nezačneme ve velkém stavět, nic se nezmění. Povolovací procesy jsou pomalé, územní plánování zkostnatělé a samosprávy často výstavbu blokují,“ konstatoval odborník Zdeněk Soudný.
Řešením může být mimo jiné digitalizace státní správy nebo výstavba modulárních domů.





Sledovat v Google Zprávách

















































