Klempíř připustil, že se zrušení koncesionářských poplatků senioři nemusejí vůbec dočkat
Koncesionářské poplatky byly již před volbami do Poslanecké sněmovny České republiky jedním z nejdiskutovanějších témat. Tehdy opoziční strany jako ANO či SPD, které dnes tvoří vládní koalici, prosazovaly jejich úplné zrušení.
Sledovat v Google Zprávách
Debaty ohledně pozitivních i negativních dopadů, které by zrušení koncesionářských poplatků vyvolalo, neskončily ani po volbách. Vláda již na začátku stávajícího volebního období avizovala, že by poplatky za rozhlasové a televizní vysílání chtěla alespoň částečně zrušit již od 1. ledna 2027. Právě od tohoto termínu je podle původních plánů měli přestat platit minimálně důchodci. Z nejaktuálnějších vyjádření vládních představitelů nicméně vyplývá, že ke zrušení koncesionářských poplatků v původně avizovaném termínu možná vůbec nedojde.
Termín zrušení koncesionářských poplatků se možná posune
Představitelé vládní koalice původně hovořili o tom, že by ke zrušení koncesionářských poplatků mělo dojít již na začátku ledna příštího roku. Návrh zákona se nicméně zadrhl na půdě Poslanecké sněmovny České republiky, a to ještě před prvním čtením.
Aby přitom zákon mohl být definitivně schválený, musí standardně projít hned třemi čteními. Teprve poté může být odeslán k projednávání do Senátu a nakonec k podpisu prezidentovi České republiky. Až při splnění těchto předpokladů může vstoupit v platnost (vyhlášením ve Sbírce zákonů) a následně v účinnost (teprve to je termín, kdy se jím občané České republiky začínají reálně řídit).
Vzhledem k tomu vyvstávají reálné pochybnostif o tom, zda se legislativní změna stihne schválit do původně plánovaného termínu. Skupina tvořená více než 1 525 000 lidmi starších 65 let, kterých by se zrušení koncesionářských poplatků dotklo, si tak možná bude muset počkat minimálně do roku 2028.
Jak se k posunutí termínu vyjádřili vládní představitelé?
O posunu již hovořili i představitelé vládní koalice. Stávající ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé sobě), který měl přípravu zákona na starosti, případný posun nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.
„Jestli to bude od 1. ledna, jestli to stihneme, nebo nestihneme, jestli to bude posunuto, to vám teď nedokážu říct," odpověděl Klempíř na dotazy ohledně změny termínu.
To znamená, že senioři se zrušení poplatků nemusejí dočkat k 1. lednu 2027, jak bylo původně slibováno. Jejich povinnost platit televizní a rozhlasové poplatky tak může pokračovat i v dalších měsících.
Mnozí zástupci médií i veřejnosti se změnou financování nesouhlasí.
, ...
Právě Ministerstvo kultury se mělo stát rezortem, který si po zrušení koncesionářských poplatků převezme financování veřejnoprávních médií na starosti. Zhruba osm miliard, které má stát v plánu na Českou televizi a Český rozhlas vyčlenit, by však nakonec mělo pocházet z jiné rozpočtové kapitoly. Konkrétně by se mělo jednat o Všeobecnou pokladní správu, ze které jsou jinak financovány například neočekávané výdaje (mimo jiné výdaje související s přírodní katastrofou apod.).
Proč došlo ke zdržení?
Předseda Poslanecké sněmovny České republiky Tomio Okamura (SPD) uvádí, že vláda ztratila čas kvůli přípravě mediálního zákona.
„Já jsem od začátku říkal, opakovaně i v médiích a na koaliční radě, abychom se soustředili pouze na zrušení poplatků, abychom neřešili mediální zákon. Zde vzniklo zdržení," konstatoval Okamura.
Dalším důvodem mohou být komplikace v podobě odporu zástupců veřejnosti, Českého rozhlasu, České televize i opozičních stran.
Jedním z hlavních argumentů proti převedení financování pod státní orgány je ohrožení nezávislosti a neutrality médií. Odůvodnění je v tomto případě poměrně přímočaré: Pokud budou Česká televize a Český rozhlas financovány ze státního rozpočtu, o výši jejich příjmů by rozhodovali přímo politici při každoročním schvalování státního rozpočtu. Tím pádem hrozí, že vláda může médiím schválit méně peněz, pokud bude s jejich činností nespokojená.
„Český rozhlas nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje žádný racionální důvod. Současný systém je funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný," informoval René Zavoral, který je generálním ředitelem této instituce.
Nakonec zaplatí všichni. Včetně lidí, kteří nevlastní přijímač
Dalším problémem, na který poukazují někteří ekonomové, je skutečnost, že ačkoliv lidé přestanou platit přímý poplatek, stejně budou nakonec na chod ČT a ČRo přispívat nepřímo ve formě daní.
Pokud se navíc financování médií přesune pod stát, paradoxně se na něm budou podílet všichni daňoví poplatníci bez rozdílu (nejen ti, kteří vlastní přijímač, jako tomu je doposud, ale i lidé, kteří jsou nyní osvobození od placení koncesionářských poplatků). Pokud nyní nechcete poplatky platit a splňujete určité podmínky, stačí napsat čestné prohlášení. To v případě, že se média budou financovat ze státního rozpočtu tvořeného z daní, nebude nadále možné.
