Celé léto jsem dřevěnou pergolu nechal bez údržby. Po prvních deštích jsem svého rozhodnutí hořce litoval

Jinak tomu není ani v souvislosti s pergolami. Pokud dřevo, ze kterého je tato stavba zhotovena, není ošetřené, již poměrně brzy může začít vysychat, praskat nebo být poškozováno nadměrnou vlhkostí, škůdci či plísněmi. V mnoha případech stačí nechat pergolu bez ošetření jen na několik letních měsíců a problém je na světě. Z toho důvodu by vlastníci rozhodně neměli její údržbu podceňovat. 

Co se během léta děje s pergolou z neošetřeného dřeva? 

V průběhu letních měsíců se dřevěná pergola musí vypořádat se souběhem několika velmi silných povětrnostních vlivů i dalšími náročnými podmínkami. Pokud ji majitelé neošetří pomocí ochranného nátěru nebo impregnace, může docházet k několika výrazně nepříznivým procesům. 

Mezi negativní vlivy, které na dřevěnou pergolu působí, patří mimo jiné intenzivní sluneční záření společně s vysokými teplotami. Kvůli těmto jevům se ze dřeva odpařuje přirozená vlhkost, v důsledku čehož se tento materiál smršťuje, mění svůj objem a vzniká v něm vnitřní napětí. To může vést až ke vzniku rozsáhlých prasklin a hlubokých trhlin, které mohou nadále narušovat strukturu pergoly. 

Velmi závažným problémem je pak specificky UV záření, které dokáže rozkládat takzvaný lignin. Tato látka spojuje dřevěná vlákna k sobě a poskytuje dřevu jeho pevnost i barvu. Z toho vyplývá, že dřevo bez ochrany kvůli působení ultrafialového záření ztrácí svou pevnost i přirozenou barvu (bledne). 

Skutečný problém mohou odhalit až výrazné deště 

Kromě toho je problematické rovněž prudké střídání extrémních veder s náhlými bouřkami nebo přeháňkami a ochlazením. Dřevo nejdříve nasákne vodou a zvětší svůj objem, načež zase na slunci prudce vysychá a smršťuje se. Vzhledem k této schopnosti pohlcovat a uvolňovat vlhkost, o které se v odborných kruzích hovoří jako o „hygroskopičnosti“, tedy neustále mění svůj tvar. Celý tento koloběh vede k postupnému deformování materiálu. 

Jsou to tím pádem právě intenzivní deště, které mohou problém v podobě neošetřeného (nebo nedostatečně ošetřeného) dřeva odhalit. Jakmile začne po suchém období pršet, dřevo může vodu přijímat velmi rychle. Ta se navíc nezastaví na povrchu, ale vniká hluboko do otevřených prasklin a pórů. 

Neošetřené dřevo rychle podléhá nepříznivým vlivům. , ...

Tip: Jednoduchý test, jak odhalit stav povrchové ochrany 

Pokud si chcete udělat přibližnou představu o tom, v jakém stavu je povrchová ochrana dřevěné pergoly, můžete udělat test pomocí pár kapek vody.

Princip je mimořádně jednoduchý. Stačí nakapat vodu na dřevo a pozorovat další dění. Pokud se drží na povrchu, dřevo se stále může pyšnit dostatečnou ochranou. Pokud se kapky naopak začnou rychle vsakovat, znamená to, že ochrana nefunguje tak, jak by měla. 

Jak situaci zachránit? 

Jestliže zjistíte, že ochrana není dostatečná, ještě to není důvod k okamžité výměně dřeva. Pokud je materiál jinak stále pevný, bez hniloby a bez výrazného poškození, obvykle postačí jej na konci léta nebo na začátku podzimu zrenovovat. 

V první řadě je třeba povrch očistit (od prachu, zbytků starého nátěru apod.) a vysušit. Poté je vhodné jej jemně přebrousit a nakonec natřít novým ochranným nátěrem (zpravidla olejem, který dodá přírozený vzhled, nebo lazurou). 

V jakých případech již olej či lazura nestačí? 

Pravda je ovšem taková, že v některých případech již obyčejná renovace nemusí být dostačující. Lazura ani olej nedokážou zachránit dřevo, které je již hluboce poškozené. 

Mezi varovné signály, které mohou poukazovat na nutnost přistoupit k výměně či komplexní opravě konstrukce, patří hluboké trhliny, měkká místa a napadení dřevokaznými škůdci nebo hniloba. 

Pokud plánujete kompletní výměnu, hitem jsou aktuálně bioklimatické pergoly. Populárním a levným řešením jsou potom speciální skládací altány.