Češi začínají měnit klasické pergoly za modernější řešení. V létě je pod ním až o několik stupňů chladněji

Klimatologové hovoří o tom, že se klima ve střední Evropě proměnilo. To ostatně zažíváme na vlastní kůži. Před tropickými vedry bychom se měli chránit. Na zahradě k tomu může sloužit konstrukce, jež dává možnost aktivně regulovat mikroklima pod sebou podle aktuálního počasí. V letních měsících tedy chrání proti horkům, ale příjemné posezení umožňuje i během chladnějších období roku.

Tohle pomáhá (nejen) v letních vedrech

V Česku jsou stále populárnější bioklimatické pergoly, což jsou venkovní konstrukce se střechou z hliníkových lamel. Mnohé navíc disponují i chytrými senzory (například slunečním a dešťovým čidlem). Díky tomu dávají možnost regulovat sluneční svit, stín i proudění vzduchu – a navíc mohou chránit proti dešti (či sněhu). V současné době, kdy se vlivem změn klimatu stále otepluje, patří mezi hojně využívané volby při plánování terasy. Obvykle totiž bývají využívány jako zastřešený prostor přímo v okolí domu.

Bioklimatická pergola může přispívat k energetické účinnosti a pohodlí obyvatel budovy. Zvyšuje komfort prostoru v jejím okolí a zlepšuje i její estetiku. Může přitom přirozeně propojovat interiér a exteriér domu a umožňuje být i za nepříznivého počasí na čerstvém vzduchu. Na druhou stranu se nejedná o nejlevnější řešení na trhu. Za hobby modely běžných rozměrů zaplatíte minimálně 35 000 Kč, u robustních hliníkových konstrukcí na míru s montáží a příslušenstvím lze ale utratit i 150 000 až 300 000 korun.

Bioklimatické pergoly umožňují aktivně regulovat mikroklima , ...

Pro jaká místa je takové řešení vhodné?

Klidně do volného prostoru. Třeba doprostřed zahrady, k bazénu nebo na terasu. Častěji se však umísťuje přímo k domu. Tady ovšem záleží, kam chcete bioklimatickou pergolu instalovat. Odborníci doporučují instalaci především na jižních a jihozápadních stranách domu. Na těchto místech, na něž praží slunce, běžné zastřešení často nechrání moc spolehlivě, takže příjemné posezení se může rychle proměnit v nepříjemný zážitek. Na severní straně ovšem postačí levnější skleněná či polykarbonátová střecha, jež navíc propustí více světla.

Pozor! Ve skutečnosti nejde o pergolu

Ve skutečnosti se jedná o přístřešek či přístavbu, takže její realizace může být považována za černou stavbu. „Jelikož konstrukce zahrnuje zastřešení, byť lamelové, chybně je nazývána pergolou,“ uvádí přímo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Pokud vám přitom na zahradě stojí černá stavba a nezařídíte si dodatečné povolení, hrozí vám vysoká pokuta (až 2 miliony korun) a konstrukci budete muset zbourat. Sousedé se přitom udávají už jen za obyčejný přístřešek na dřevo.

Bioklimatická pergola může stát i volně v prostoru, přesto nejde o pergolu , ...

Jaké podmínky musí tato stavba splňovat?

Klasická pergola, což je prvek zahradní architektury, nepodléhá posuzování podle stavebního zákona (zákon č. 283/2021 sb.). To ovšem pro volně stojící bioklimatickou pergolu neplatí. Povolení záměru (dříve stavební povolení) tak nepotřebujete pouze v případě, že půjde o drobnou stavbu o jednom nadzemním podlaží do 40 m² zastavěné plochy a do 5 metrů výšky. Podobná pravidla přitom platí i pro přístavbu, kterou se bioklimatická pergola rovněž může stát.

MMR ve svých metodických doporučeních uvádí, že bioklimatická pergola může být realizována jako přístavba, což znamená, že půjde o změnu dokončené stavby. Kdy se tak stane? „Pokud půdorysně rozšiřuje stávající stavbu a je s ní provozně propojena. Přístavbou bude rovněž takový přístřešek či pergola, jejichž stabilita je zcela nebo zčásti zajištěna konstrukčním připevněním ke stávající stavbě, například v případě, kdy je konstrukce na jedné straně podepřena vlastními nosnými prvky a na druhé straně kotvena nebo zavěšena ke stavbě.“